Zdeněk Hlaváč
Autor
Zdeněk Hlaváč se narodil 29. 6. 1954 doslova a do písmene do myslivecké rodiny. Jeho děda byl hajným na velkostatku a otec zdědil lásku k myslivosti, která se přirozeně přenesla i na další generaci. Myslivost ovlivňovala chod a řízení celé rodiny, ať již se jednalo o péčí o zvěř, domácí odchovy vysečených bažantích a koroptvích hnízd, péči o lovecké psy či matčino účinkování při přípravě mysliveckých kulinářských akcí. Díky svým kořenům i pozdějšímu bydlišti v Lanškrouně měl pan Hlaváč možnost věnovat se myslivosti v MS Damníkov – Luková a později v samostatném MS Damníkov . Zde poznal především spoustu zajímavých „zelených“ kamarádů. V nikterak atraktivní honitbě prožil neopakovatelná setk…ání se zvěří i přírodou a získal své první úlovky i myslivecké zkušenosti. Od roku 1986 do roku 2007 vykonával funkci jednatele uvedeného MS. Kromě srnčí zvěře, která mu učarovala, se ve své myslivecké praxi věnoval zlepšování životních podmínek zvěře a péči o koroptve a zajíce. To zahrnovalo obnovu přirozené zeleně, zkoušení a výrobu optimálních krmných zařízení i testování krmiv a různých způsobů přikrmování. Jako velký dluh myslivosti pociťoval vždy dluh vůči myslivecké kynologii. Další jeho vášní, úzce související s myslivostí, je ornitologie a botanika a v neposlední řadě také určité experimentování se zvěřinovou kuchyní.
Zdeněk Hlaváč se narodil 29. 6. 1954 doslova a do písmene do myslivecké rodiny. Jeho děda byl hajným na velkostatku a otec zdědil lásku k myslivosti, která se přirozeně přenesla i na další generaci. Myslivost ovlivňovala chod a řízení celé rodiny, ať již se jednalo o péčí o zvěř, domácí odchovy vysečených bažantích a koroptvích hnízd, péči o lovecké psy či matčino účinkování při přípravě mysliveckých kulinářských akcí. Díky svým kořenům i pozdějš…ímu bydlišti v Lanškrouně měl pan Hlaváč možnost věnovat se myslivosti v MS Damníkov – Luková a později v samostatném MS Damníkov . Zde poznal především spoustu zajímavých „zelených“ kamarádů. V nikterak atraktivní honitbě prožil neopakovatelná setkání se zvěří i přírodou a získal své první úlovky i myslivecké zkušenosti. Od roku 1986 do roku 2007 vykonával funkci jednatele uvedeného MS. Kromě srnčí zvěře, která mu učarovala, se ve své myslivecké praxi věnoval zlepšování životních podmínek zvěře a péči o koroptve a zajíce. To zahrnovalo obnovu přirozené zeleně, zkoušení a výrobu optimálních krmných zařízení i testování krmiv a různých způsobů přikrmování. Jako velký dluh myslivosti pociťoval vždy dluh vůči myslivecké kynologii. Další jeho vášní, úzce související s myslivostí, je ornitologie a botanika a v neposlední řadě také určité experimentování se zvěřinovou kuchyní.
