Vojtěch Brechler, německy Adalbert Brechler , byl český malíř – krajinář a ilustrátor. Pocházel ze staré umělecké rodiny, byl vnukem malíře šlechtických rodokmenů a synem dovedného portrétisty. Narodil se jako devátý a poslední potomek Václava Brechlera , jeho matkou byla Monika Uhlířová z Mirotic . Jeho otec brzy rozpoznal synův výtvarný talent a umožnil mu studium na pražské Akademii výtvarných umění v ateliéru krajinářské školy Antonína Mánesa, později u profesora Maxe Haushofera. Po revolučních událostech roku 1848 a obnovení absolutistického režimu v Čechách, hledal uplatnění v Uhrách. V roce 1854 přijal místo profesora kreslení na reálce v Pešti a setrval tam sedm let. Intenzivně maloval zdejší pusty a stal se vynikajícím interpretem zvláštního kouzla maďarské krajiny. Jeho realisticky koncipované obrazy zaujaly představitele vídeňského dvora, což mu umožnilo získat místo učitele kreslení dcer arcivévody Albrechta, posléze vyučoval i následníka trůnu Rudolfa Habsburského. Když se roku 1861 reálka v Pešti proměnila na ryze nacionální ústav, odešel do jihoslovanské Gorice, patřící tehdy do rakouského Přímoří. Splnilo se mu dávné přání cestovat po jadranském pobřeží a seznámit se s památkami Dalmácie. Za uměleckou a pedagogickou činnost mu v roce 1871 císař František Josef I. udělil titul c.k. dvorního malíře. V roce 1872 se Vojtěch Brechler navrátil do vlasti, zastával úřad profesora na Vyšším německém staroměstském gymnáziu v Praze a zároveň se začal intenzivně věnovat knižní ilustraci. Jako zručný a dovedný kreslíř přispíval do řady obrázkových časopisů. Spolupracoval především se Světozorem, Zlatou Prahou a dalšími periodiky. Podílel se na ilustrování národopisného encyklopedického díla, Ottových Čech a spisů Z českého jihu, Na skandinávském severu aj. Při odchodu do výslužby roku 1885 byl vyznamenán Zlatým záslužným křížem. Zemřel na Smíchově 27. listopadu ... Zdroj: wikipedia.org