Vlastimil Beneš byl český malíř, grafik, sochař a scénograf, tvůrce loutek. Studoval na klasickém gymnáziu v Praze-Žižkově , roku 1939 se zapsal na obor obecné historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, po uzavření českých vysokých škol nacisty pracoval jako dělník v loděnicích Praha. V tomto období se plně soustřeďoval na uměleckou tvorbu . V letech 1940–43 navštěvoval soukromou školu kreslení Emanuela Frinty. Roku 1943 byl povolán na nucené práce v Německu. Po návratu dále maloval, vstoupil do spolku Štursa . První samostatnou výstavu měl v roce 1956 v Divadle D 34, o rok později se stává členem Skupiny Máj 57. Dostavují se první úspěchy, 1959 získal Velkou cenu benátského filmového Bienále za výtvarnou spolupráci na loutkovém filmu "Johannes doctor Faustus" , 1965 hlavní cenu v soutěži k 20. výročí osvobození Československa. V prvním tvůrčím období převažoval akvarel, později dává umělec přednost olejomalbě. Tématem jeho obrazů jsou především krajiny, hlavně české, po cestách do Itálie, Rakouska, Německa a Španělska také evropské. Jeho tvorba, především v prvním období, odráží kromě vesnické krajiny také okouzlení průmyslovou krajinou a pražskou periférií , zahrnuje však i obrazy figurální a portréty. Vedle malby se věnoval i sochařství , jeho sochy jsou většinou ze dřeva a polychromované. Jeho díla jsou zastoupena např. v Národní galerii v Praze, Muzeu hlavního města Prahy, v galeriích v Roudnici a Liberci a v Gekkoso Galery v Tokiu. Měl 23 samostatných výstav doma a 18 v zahraničí a svá díla vystavoval i na řadě společných výstav . Tvorba V. Beneše je velmi osobitá, těžko zařaditelná do hlavních proudů výtvarného umění 20. století, jeho o... Zdroj: wikipedia.org