Věroslav Bergr je český malíř, grafik a sochař žijící v Praze. Věroslav Bergr tvoří jako solitér, s výjimkou jeho účasti ve skupině A 59, kterou v uvolňující se atmosféře závěru padesátých let založil spolu s J. Hamplem a dalšími, dnes již zapomenutými výtvarníky M. Křištou, V. Mařatou, B. Zahradilem a O. Fiedlerem. Skupina sice existovala jen krátce, do roku 1965, ale stihla realizovat tři výstavy. První neveřejné setkání, v prvním roce v ateliéru Zahradila v Karlíně, druhou výstavu v roce 1963 na Malé Straně na Novém světě s příznačným názvem Výstava na zdi, třetí v galerii v Ostrově nad Ohří v roce 1965, tehdy s paralelně probíhající výstavou Šmidrů. Přátelství s J. Hamplem, přítelem V. Boudníka, protagonisty jedné z poloh české poválečné abstrakce, přivedlo tehdy Bergra k abstrakci a ke strukturální technice. Akademické vzdělání získal v letech 1958–1963, kdy studoval Art Academy Václava Hollara, kde navázal na studium Ukrajinská akademie v Praze u prof. Ivana Kulce . V Bergrově tvorbě se přímo odráží jeho životní filosofie a výtvarné postoje. Nepreferuje určitou výrazovou formu, pohybuje se mezi předmětností a abstrakcí; obě polohy se v posledních obrazech ve zvláštní syntéze propojují. Lyrické kompozice krajin střídají v průběhu let fantazijní představy s morálními apely, část jeho díla je pak výtvarnou transpozicí hudby. Od prvotní inspirace „impresionistickou“ hudbou M. Ravela, C. Debussyho a L. Janáčka v obrazech z počátku 50. let směřuje až k přímé reflexi hudby Gustava Mahlera v rozsáhlém mahlerovském cyklu abstraktních strukturálních obrazů z let 1958–1970. Od poloviny 50. let se Bergr věnoval také dřevěné plastice. Od hledání výrazových možností dřeva v raných abstraktních plastikách dospěl v 60. letech k finální formě figurálních sochařských kompozic, jakýchsi „sochařských etud“. V 70. a 80. letech je nahradily biomorfní dřevěné plastiky, soubory grafik a kresby, které byly reflexí přetrv... Zdroj: wikipedia.org