Václav Cukr byl stíhací pilot 310. československé stíhací perutě RAF. Je nazýván leteckým esem bitvy o Francii. Na Novém Zélandu žil pod jménem Vicky Eric Cooper. Václav Cukr se vyučil automechanikem. V roce 1934 absolvoval Vojenské letecké učiliště v Prostějově. Po okupaci Československa se dostal přes Polsko do Francie, kde se zapojil do bojů. Ve Francii nalétal 45 operačních hodin a měl na svém kontě 8 vzdušných vítězství. Po kapitulaci Francie byl evakuován do Velké Británie. V srpnu 1940 byl přidělen k nově formované 310. peruti. Účastnil se bitvy o Británii v řadách 43. a 253. perutě RAF. Od května 1941 sloužil jako letecký instruktor a zalétávací pilot. Při testovacím letu 4. července 1943 byl vážně zraněn. Utrpěl 15 zlomenin, ze kterých se zotavoval až do konce války. V roce 1946 byl propuštěn z nemocnice. Po návratu do Československa působil jako tajemník Svazu československých letců. Po únorových událostech roku 1948 se dozvěděl, že je na něj připravováno zatčení a odešel do exilu do západního Německa, kde působil ve zpravodajských službách. Dostal za své zásluhy britské státní občanství a odešel na Nový Zéland, kde v roce 1989 zemřel. Vzpomínky na bitvu o Francii Václav Cukr vtělil do knihy S trikolorou Francie na letounu. Publikace byla vydána v roce 1946 v nakladatelství Orbis. Václav Cukr byl nositelem řady československých a vysokých zahraničních vyznamenání. Burián, Ludvík: Nad pevninou i nad vodami za svobodu Československa, Kruh přátel válečných letců ve Velké Británii, 1995. Foreman, John: Fighter Comand war diaries, Part 1, Air Research Publication, Walton-on-Thames, 2002. Franks, Norman: RAF Fighter Comand Losses of the Second World War, Volume 1, Midland Publishing, Leicester, 2000. Historický ústav AV ČR: Biografický slovník českých zemí 9, Praha 2008, s. 473–474. Loucký, František: Mnozí nedoletěli, Naše vojsko, 1989. Rajl, Jan;... Zdroj: wikipedia.org