Roger Borniche v úvodu ke své prvotině — Povídce o policajtovi — říká, že po memoárech gangsterů, vrahů a darebáků nejrůznějšího ražení přichází on s memoáry z druhé strany lana. Neboť Roger Borniche vskutku býval policistou, který — jak se sám stylizuje — jako by do sešněrované policejní mašinérie jen zabloudil z odporu k podvodníkům a životním nepoctivcům. Narodil se v departementu Oise roku 1919. V mládí se živil jako kabaretní zpěvák, poté se stal dozorcem v jednom obchodním domě. Ke konci války úspěšně prošel konkursem na místo policejního inspektora a byl přidělen k pařížské kriminálce, kde působil v letech 1944—1956. Přestože jako literární postava neustále marně čeká na postup, skutečný Roger Borniche byl povýšen do hodnosti vrchního inspektora roku 1950. A nejen to. „Zneuznaný bolestínsky inspektor" byl v policejních službách dokonce dvakrát vyznamenán — medailí Za hrdinské činy a Čestnou medailí. Když roku 1956 od policie odchází, propůjčí mu ministr vnitra titul čestného člena policejního sboru a ředitel kriminální policie spolu s komisařem Chenevièrem prohlásí: „...Borniche je výjimečně nadaný kriminalista, který sám řešil a vyřešil největší poválečné případy. Má své povolání v krvi a lze mu svěřit i ta nejožehavější vyšetřování ..." A Borniche, snad opravdu proto, že „má své povolání v krvi“, si vzápětí pořídí soukromou detektivní kancelář a hodlá se v ní vyvarovat nedůstojných praktik, které ho vyhnaly od policie. Přibližně v téže době začal krůček po krůčku pronikat do literatury. Nejprve přispíval do různých časopisů: Histoire, Le Crapouillot , Encyclopédie du crime i do s... Zdroj: kniha, internet