prof. PhDr. Radoslava Kvapilová Brabcová, CSc. byla česká lingvistka a bohemistka. Narodila v Doubí u Liberce. Vysoké školy pedagogické vyučovala Radoslava Kvapilová Brabcová na Osmileté střední škole v Hulíně, pak na Jedenáctileté střední škole v Kroměříži. Již roku 1959 nastoupila jako odborná asistentka na katedru českého jazyka Pedagogického institutu v Brandýse nad Labem, později Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1990 se jako bezpochyby nejvýznamnější vědecká osobnost této katedry a zároveň jako symbol mravní integrity a bezúhonnosti stala za všeobecného konsensu pracovníků i studentské veřejnosti první popřevratovou vedoucí katedry českého jazyka Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze . Pod jejím vedením zaznamenala vědecká i pedagogické činnost katedry „nebývalý rozkvět, z nějž čerpá dosud.“ V letech 2001–2006 působila jako rektorka Literární akademie Josefa Škvoreckého v Praze, v letech 2006–2010 pak tamtéž jako prorektorka pro vědu a zahraniční styky. Spolupracovala s univerzitami v Bělehradě, Erlangenu, Helsinkách, Lublani, Toruni, Turku a Záhřebu. Působila v redakční radě časopisu Naše řeč. Její publikační činnost čítá více než 200 záznamů děl bohemistických, slavistických i lingvodidaktických. Objevila se ve filmu Česká RAPublika, poskytla řadu rozhovorů do médií, např. pro VICE magazine. Jejím dlouholetým manželem byl hudební skladatel Jindřich Brabec , autor slavné písně Modlitba pro Martu. Jejím druhým manželem byl prof. Miroslav Kvapil , významný český slavista, jugoslavista a překladatel. Je autorkou četných vědeckých monografií, skript a učebnic Náležela k zakladatelským osobnostem v oblasti přípravy učitelů českého jazyka na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy věnovala téměř 50 let svého profesního života . Své celoživotní dílo „bezezbytku zasvětila rozvoji české bohemistiky, ... Zdroj: databazeknih.cz