Česká pedagožka, spisovatelka, redaktorka a překladatelka. Narozena 26. 8. 1930 v Dolním Újezdě u Litomyšle . PhDr. Středoškol. pedagožka, redaktorka, autorka beletrie, knih pro děti. Překladatelka z ruštiny a běloruštiny. Narodila se v Dolním Újezdě u Litomyšle. V dětství onemocněla tuberkulózou kostí a strávila čtyři roky v Hamzově dětské léčebně v Košumberku . Vystudovala gymnázium v Litomyšli a poté filosofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor čeština-ruština. Zprvu pracovala jako nakladatelská redaktorka, poté se věnovala učitelskému povolání. Učila na Střední všeobecné vzdělávací škole a na Střední průmyslové škole elektrotechnické v Pardubicích. Mnozí bývalí žáci vzpomínají na paní profesorku s láskou, podle jejich svědectví nebyla na ně příliš přísná, přesto si dokázala získat autoritu a vzbudit u studentů zájem o literaturu a poezii. Počátkem devadesátých let však učitelství opustila a věnovala se cele literatuře. Známá je především její tvorba pro děti. První knížka Nouzové přistání je příběhem pro kluky a jejich tatínky, kterým učarovaly letecké motory. Klukovské hrdiny najdeme i v další knize Hokejka – do jakého prostředí čtenáře zavede, napovídá už její název. Doslov k ní napsala paní Marie Hašková, maminka slavného „Dominátora“. Dějištěm jsou samozřejmě Pardubice. Naopak převážně dívčí hrdinky má samozřejmě nejvýznamnější dílo paní Večeřové. Jmenuje se Děti z Košumberku a vyšla v roce 1996. V ní se autorka vrací do svého dětství a přibližuje čtenářům právě dobu, kdy se léčila v Košumberku. Může se tedy zdát, že půjde o velice smutné čtení . Ano, píše, přesto však v knížce nenajdeme přehnaný sentiment a dojde i na chvíle úsměvné. Děti z Košumberku oslavily nejen ty, kteří sami Hamzovou léčevnou prošli, ale i mnoho dalších čtenářů. Pro ty, kteří je ještě neznají, určitě stojí za přečtení. Poslední knihou... Zdroj: databazeknih.cz