Michail Afanasjevič Bulgakov byl ruský a sovětský prozaik, dramatik a lékař první poloviny 20. století. \\\"Té síly díl jsem já, jež chtíc konat zlo, dobro vykoná\\\" J. W. Goethe - Faust Je srpen roku 2003. Letenskou plání duní Rolling Stones. Jeviště se proměnilo v peklo, mezi plameny řádí Mick Jagger. Zpívá skladbu Sympathy for the Devil. I tak může vypadat interpretace Bulgakovova legendárního románu Mistr a Markétka. Je v tom nepochybně cosi symbolického, že Mick Jagger a Keith Richards, duše skupiny, jejíž členové jako by byli svojí existencí nezávislí na toku času, vytvořili jeden ze svých nejslavnějších hitů inspirováni magickou silou tohoto románu uvedeného mottem z Goethova Fausta. Navzdory tomu, že se autoři Sympathy for the Devil neupsali ďáblu, jejich 35 let stará skladba ani oni zatím nezestárli. Nezestárl ani román, jímž se nechali unést, a který dodnes patří k nejčtenějším dílům světové literatury. Vydání tohoto románu, jehož napsání chápal jako svůj životní úkol, se Bulgakov nedožil. Moc zla, jež v době vzniku Mistra a Markétky ve spisovatelově zemi vládla, tomu zabránila. Vzdor proti němu nebylo možné přes všechnu složitost románové struktury přehlédnout. Více než čtvrtstoletí ležel rukopis Mistra a Markétky v autorově literárním archivu. Když se ve druhé polovině šedesátých let podařilo spisovatelově třetí ženě vydání románu, byť jen časopisecky, prosadit, neobešlo se to bez ústupků sovětské cenzuře. Z díla byla vyškrtnuta nejen jednotlivá slova a fráze, ale celé epizody i několikastránkové pasáže textu, jejichž absence měla učinit z problémového románu dílo ideologicky nezávadné. Záměr znehodnotit tímto způsobem text by cenzuře nepochybně vyšel, kdyby šlo o řadové dílo průměrného spisovatele. K takovým autorům však Michail Bulgakov nepatřil. Jeho román, v něm... Zdroj: spisovatele.cz