Autor

Alexej Maximovič Peškov známější pod pseudynem Maxim Gorkij , resp. Alexej Maximovič Gorkij byl ruský sovětský spisovatel, básník, prozaik, dramatik, zakladatel a průkopník literatury socialistického realismu, iniciátor založení Svazu spisovatelů SSSR a jeho první předseda. Když působil jako novinář v Samaře, pro své publikované fejetony a črty používal u nás méně známý psedonym Jegudiil Chlamida , který měl parodovat jízlivého seminaristu; autorský sloh byl stylizován do duchovní, archaické literatury. Narodil se v Nižnim Novgorodu, jeho otec byl uměleckým truhlářem. V roce 1879 Gorkij osiřel a dětství prožil u dědečka. Školu navštěvoval jen několik měsíců, od 12 let se toulal, střídal různá zaměstnání. Ve svých 15 letech se aktivně zapojil do revolučního hnutí. Vzdělání si doplňoval jako samouk. V jeho dílech se projevuje jeho elementární nadání a úzké sepětí s povolžskou krajinou. Roku 1892 vydal v Tbilisi svoji první povídku Makar Čudra pod pseudonymem poukazujícím na osud vlastní i svých postav – Gorkij, tzn. Hořký. Pracoval jako žurnalista v Nižnim Novgorodu a v Samaře. Roku 1898 mu vyšla dvousvazková sbírka povídek, která se setkala s velkým ohlasem nejen v Rusku, ale i v zahraničí. Podílel se na založení prvních legálních bolševických novin „Novaja žizň“ . V této době se seznamuje i s Leninem, jejichž někdy velice proměnlivý vzájemný vztah trval až do Leninovy smrti. V roce 1906 musí odejít do exilu – přes Berlín a Paříž odejel do USA, kde v roce 1908 vznikl román Mať , v letech 1906-1913 se usadil na Capri. Po amnestii v roce 1913 se vrátil do Ruska. Zde se zasazoval o uchování ruského kulturního dědictví, pečoval o mladé spisovatele a a založil nakladatelství „Vsemirnaja literatura“ . Snažil se ochraňovat spisovatele před „rudým terorem“, podporoval však pronásledován... Zdroj: databazeknih.cz