Akad. mal. Kamil Sopko je malíř, sochař a pedagog, který působí v Chomutově. Výtvarnou tvorbou se začal zabývat už v dětských letech. Po ukončení gymnázia ho v roce 1960 přijali na Slovenskou vysokou školu technickou v Bratislavě, kde studoval architekturu u profesora Jana Evangelisty Kouly. Roku 1963 začal studovat na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě, kde se učil krajinářskou a figurativní malbu u profesora Jána Želibského a profesora Dezidera Milllyho. Jeho styl začal nabírat nové, expresivnější rozměry. Želibský jej zasvětil do myšlenky o barevném vyzařování každého člověka, což bylo blízké vlastnímu Sopkově cítění. Říkal pak: "Vše je záření, hmota je jen jeho nejpomalejší projev". V roce 1966 pokračoval ve svém studiu na Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru Arnošta Paderlíka. Ten ocenil Sopkovu stylizaci do plochy a spirituální podtext mnohých jeho děl. Velkou inspirací byl zpočátku Sopkovi kubismus. Během studií ho ovlivnil také expresionismus a op-art. V kubismu a především op-artu nalézal Sopko výrazový prostředek k principu prolínání linií a tvarů, k němuž stále více směřoval. Nakonec kolem roku 1970 došel až ke strukturální nové figuraci. Jeho umělecké cítění nejvíce souznělo s tematikou existenciálně ohroženého člověka ve zkomercionalizovaném a nesvobodném prostředí. Na akademii si doplnil i pedagogickou specializaci. Po ukončení studií nastoupil jako středoškolský profesor na gymnáziu v Chomutově, kde vyučoval výtvarnou a hudební výchovu. Souběžně vyučoval i na Základní umělecké škole v Chomutově, kde se později stal zástupcem ředitele. Aktivně provozoval hudbu, hrál na kytaru, kontrabas a bicí, zejména dixieland, jazz a rock. Přednášel o estetice na středních školách a učilištích, vedl semináře a výtvarné kurzy v kulturních zařízeních zejména v Chomutově, i v Ústí nad Labem. V jeho díle se začala objevovat skrytá symbolika, která ve spojení s již dřívějším principem prolínání a překrývání odkazovala ke s... Zdroj: wikipedia.org