Jean Bart
vlámský korzár
Jean Bart byl původem vlámský korzár, sloužící ve službách francouzského krále Ludvíka XIV. V roce 1694 povýšen na rytíře, od roku 1695 velitel francouzské eskadry a všech královských válečných lodí v provincii Flandry, velitel přístavu Dunkerque. Jean Bart pocházel z rodiny, jejíž členové se už po generace věnovali námořnictví a mezi jeho předky byli korzáři, kapitáni a údajně i jeden viceadmirál. Jeanův otec, Cornel Bart, byl rovněž korzár, stejně jako Jeanův slavný prastrýc, Michel Jacobsen, jemuž se říkalo Liška moře. Jean Bart se narodil v roce 1650 ve vlámském městě Dunkerque, které patřilo v té době pod francouzskou korunu. V roce 1652 dobyli město Španělé, v roce 1658 opět Francouzi… a následně ho získala Anglie. Malý, osmiletý Jean Bart se tak v jediný den stal občanem tří států – 11. 9. 1658 se ráno probudil jako španělský poddaný, během dne z něj byl Francouz a večer šel spát jako Angličan. Situace se ustálila až v roce 1662, kdy Ludvík XIV. Dunkerque od Anglie odkoupil. Jean Bart se od dětství plavil na moři, rybařil, dělal plavčíka a staral se na různých obchodních lodích o lodní spižírnu. V sedmnácti letech se nechal najmout Nizozemci a poprvé se vydal do velké námořní války. Stal se řadovým námořníkem na největší lodi nizozemského válečného loďstva Zeven Provinciën a pod velením viceadmirála Michaela Adriaanszoona de Ruytera se zúčastnil bojů proti anglickému loďstvu. Měl to štěstí, že se pod de Ruyterovým vedením zúčastnil i slavné akce, kdy nizozemská eskadra vplula až do ústí Temže a přiblížila se do těsné blízkosti Londýna. Nedlouho po tomto nájezdu na Temži anglo-nizozemská válka skončila a Bart se vrátil do Dunkerque, kde se dával najmout na nizozemské obchodní lodě. Král Ludvík XIV. sice zakazoval obyvatelům Dunkerque pracovat v nizozemských službách, ale jen málokdo na tento zákaz bral ohled. Po vypuknutí francouzsko-nizozemské války se už ale Jean Bart jasně postavil na stranu Francie ...
Jean Bart byl původem vlámský korzár, sloužící ve službách francouzského krále Ludvíka XIV. V roce 1694 povýšen na rytíře, od roku 1695 velitel francouzské eskadry a všech královských válečných lodí v provincii Flandry, velitel přístavu Dunkerque. Jean Bart pocházel z rodiny, jejíž členové se už po generace věnovali námořnictví a mezi jeho předky byli korzáři, kapitáni a údajně i jeden viceadmirál. Jeanův otec, Cornel Bart, byl rovněž korzár, st…ejně jako Jeanův slavný prastrýc, Michel Jacobsen, jemuž se říkalo Liška moře. Jean Bart se narodil v roce 1650 ve vlámském městě Dunkerque, které patřilo v té době pod francouzskou korunu. V roce 1652 dobyli město Španělé, v roce 1658 opět Francouzi a následně ho získala Anglie. Malý, osmiletý Jean Bart se tak v jediný den stal občanem tří států – 11. 9. 1658 se ráno probudil jako španělský poddaný, během dne z něj byl Francouz a večer šel spát jako Angličan. Situace se ustálila až v roce 1662, kdy Ludvík XIV. Dunkerque od Anglie odkoupil. Jean Bart se od dětství plavil na moři, rybařil, dělal plavčíka a staral se na různých obchodních lodích o lodní spižírnu. V sedmnácti letech se nechal najmout Nizozemci a poprvé se vydal do velké námořní války. Stal se řadovým námořníkem na největší lodi nizozemského válečného loďstva Zeven Provinciën a pod velením viceadmirála Michaela Adriaanszoona de Ruytera se zúčastnil bojů proti anglickému loďstvu. Měl to štěstí, že se pod de Ruyterovým vedením zúčastnil i slavné akce, kdy nizozemská eskadra vplula až do ústí Temže a přiblížila se do těsné blízkosti Londýna. Nedlouho po tomto nájezdu na Temži anglo-nizozemská válka skončila a Bart se vrátil do Dunkerque, kde se dával najmout na nizozemské obchodní lodě. Král Ludvík XIV. sice zakazoval obyvatelům Dunkerque pracovat v nizozemských službách, ale jen málokdo na tento zákaz bral ohled. Po vypuknutí francouzsko-nizozemské války se už ale Jean Bart jasně postavil na stranu Francie ...
