Maturoval na libeňském gymnáziu r. 1942, v l. 1942-43 byl totálně nasazen u Luftschutzu v Kolíně n R., po návratu se zúčastnil odboje a pražského povstání. Vystudoval literární vědu na Filosofické fakultě University Karlovy, kde také krátce vyučoval. V l. 1949-56 byl šéfredaktorem nakladatelství Mladá fronta. Pro své jazykové znalosti byl vyslán r. 1953 do mezinárodní komise pro repatriaci zajatců korejské války. Strávil půl roku v náročných válečných a klimatických podmínkách a doživotně onemocněl na astma. Opustil proto obor literární vědy a ze zdravotních důvodů odjel v r. 1956 jako zpravodaj do Egypta. V l. 1956-1970 působil jako zahraniční dopisovatel ČTK a Rudého práva v řadě zemí Afriky, Asie a Latinské Ameriky, stálý zpravodaj v Káhiře, Havaně a Bejrútu. Byl výjimečně aktivním novinářem-reportérem, pracoval často ve velmi náročných podmínkách, např. v Kongu nebo v Angole, vyžadujících duševní i fyzickou pohotovost. V momentce z iráckého Kurdistánu jej zachytil F. Kejík v Planetě lidí , v poněkud předramatizované reportáži z Konga pak R. Kapuścinski ve Fotbalové válce . Jeho dráhu zahraničního reportéra přerušila normalizace 70.a 80. letech v týdeníku Svět v obrazech. Jaroslav Bouček byl mimo jiné vydavatelem českého překladu spisů Anatole France, autorem knih Příběhy sedmi moří a Chobotnice, příběh sicilské mafie. Do konce svého života překládal angloamerickou literaturu, např. E. S. Gardnera. R. Chandlera, J. H. Chase. Zdroj: http://www.epocha.cz/autor/boucek-jaroslav/