Jan Zdeněk Bartoš byl český hudební skladatel. Absolvoval dvouletou obchodní školu a vedle toho studoval hru na housle u Karla Huršla v Hradci Králové. Hudební praxi získal jako houslista v řadě orchestrů. V 18 letech ho otec zplnoletnil, aby mohl získat licenci k založení vlastního hudebního soubor, byl i hudebníkem kočovné divadelní společnosti. Později vstoupil se svým souborem do služeb francouzské námořní společnosti Messageries Martimes se sídlem v Marseille. Na jejích lodích procestoval Středozemní moře, Dálný východ, a dostal se i na Madagaskar. Po krátkém působení v Paříži se vrátil domů a doplňoval si hudební vzdělání na Pražské konzervatoři pod vedením Otakara Šína a poté v mistrovské škole u Jaroslava Křičky. Hrál mimo jiné v Symfonickém orchestru hlavního města Prahy FOK. Za války působil i jako pedagog. V roce 1945 začal pracovat na ministerstvu školství a kultury, věnoval se i mládežnickým orchestrům, byl uměleckým vedoucím hudebního souboru Motorletu v Jinonicích a postupně se začal prosazovat i jako skladatel. Od roku 1956 byl vedoucím hudebního odboru Ministerstva školství a kultury, v roce 1958 začal vyučovat na Pražské konzervatoři a v roce 1959 z ministerstva odešel a stal se hlavním redaktorem Státního nakladatelství krásné literatury, hudby a umění. Později se věnoval pouze výuce na konzervatoři a skladatelské činnosti. V 70. letech byl rovněž předsedou pražské Mozartovy obce. Vedle hudby napsal i knihy O hudebních formách , Hudba volá SOS a Breviář posluchače hudby . a řada dalších písní, písňových cyklů a sborů, scénická hudby, hudba pro rozhlasové pořady. Komponoval i hudbu zábavnou a taneční. Zdroj: wikipedia.org