Ján Jesenský – 21. června 1621 Praha) byl slovenský lékař, politik a filozof. Sehrál významnou politickou a vědeckou roli v českých dějinách. Po otci Baltazarovi Jesenském pocházel z uherského zemanského rodu Jesenských, původem z Turce na území dnešního Slovenska. Narodil se ve Vratislavi, která byla tehdy součástí zemí Koruny české, a kde tento evangelický rod sídlil již od roku 1541. Jeho matka Marta Schüllerová pocházela z Vratislavi. Ve Vratislavi navštěvoval Alžbětino gymnázium, posléze studoval filozofii a medicínu na akademii ve Wittenbergu, Lipsku a proslulé lékařské fakultě v Padově. Roku 1591 získal doktorát z medicíny za spis O onemocnění žluči při třídenní zimnici a zároveň doktorát z filozofie za práci O nároku lidu na odpor proti tyranům. Jako nekatolík nezískal doktorát přímo od padovského vysokého učení, avšak na doporučení profesorů byl prohlášen doktorem filozofie a medicíny v Praze císařským velkoalmužníkem Jacobem Chimarraem. Po studiích Jessenius krátce působil v rodné Vratislavi jako lékař, brzy se však stal osobním lékařem saského kurfiřta v Drážďanech a v roce 1594 obdržel profesuru chirurgie a anatomie na univerzitě ve Wittenbergu, kde před léty zahajoval svá studia. O tři roky později se stal děkanem lékařské fakulty a nakonec i rektorem celého vysokého učení. Za svého působení značně pozvedl úroveň wittenberské lékařské školy. Sám zde sepsal několik svých prvních děl a pod jeho vedením vznikla řada cenných disertačních prací. Jessenius byl velmi ctižádostivý a kromě filozofie a lékařství se zajímal i o veřejný život a literaturu. 8. až 12. června 1600 Jessenius navštívil Prahu, kde v Rečkově koleji provedl na těle odsouzeného oběšence první veřejnou pitvu v českých zemích. Přednášku k pitvě později Jessenius vydal i tiskem. Pitva byla přijata velmi rozporuplně. Odbornou veřej... Zdroj: wikipedia.org