Irena Gerová byla česká novinářka, spisovatelka a režisérka. V roce 1967 maturovala na Gymnáziu Nad Štolou, v roce 1972 dokončila studium na fakultě sociálních věd a publicistiky Univerzity Karlovy. V letech 1973–1974 byla redaktorkou v nakladatelství ORBIS a v letech 1975–1990 redaktorkou v kulturní rubrice Svobodného slova. Napsala nespočet rozhovorů , reportáží a fejetonů. Byla uznávanou divadelní kritičkou. Irena Gerová jako první v roce 1989 ve Svobodném slově v období sametové revoluce přinesla interview s Václavem Havlem, což prolomilo do té doby velkou informační bariéru ve všech médiích. Po sametové revoluci v roce 1989 spoluzaložila první nezávislou televizi NTV, a. s. se svým bratrem Richardem Krausem. Od roku 1990 byla dokumentaristkou na volné noze. Natočila pořady jak pro NTV, tak pro Českou televizi a firmu FEBIO. Pro Ministerstvo zdravotnictví České republiky zpracovala dokumenty o kanisterapii, Alzheimerově chorobě, diabetu, hospicích a vytvořila sadu pohlednic: Piš mi! Piš nám! Pišme si, na nichž fotografie postižených od Lubomíra Kotka doplnila svými básněmi. V roce 1999 uspořádala výstavu Deset let od Sametové revoluce v Městském muzeu v Ústí nad Orlicí. V roce 2000 vydala sérii básní s obrázky Jiřího Vokurky Oči s křídly. Pro Ministerstvo zdravotnictví zpracovala kalendář Žena – něžná skála o statečných ženách v pomáhajících profesích a dále příručku Chlap jako hora o mužích pečujících o druhé . Fotografie do obou kalendářů vytvořil Přemysl Fialka. Irena Gerová také na volné noze přispívala do časopisů Xantypa, Fénix, Kleopatra, Vesmír a Reflex, aj. V roce 2000 uvedlo Divadlo Radar její úpravu crazy komedie Někdo to rád horké nazvanou Někdo ji rád horkou. Při úpravě komedie pro amatérský soubor Bez názvu vycházela z Etlíkova scénáře pro Studio Ypsilon Horké to někdo r... Zdroj: wikipedia.org