František Xaver Procházka , byl český malíř, grafik a restaurátor. Procházka navštěvoval piaristické gymnasium vedené Gelasiem Dobnerem. V letech 1762–1763 se školil v malířské a restaurátorské dílně Jana Kastnera, v dílně Norberta Grunda a poté 1764–1768 v malířské škole Carla Michoriho v Drážďanech. V letech 1769–1771 doprovázel knížete Schwarzenberga po Německu, Rakousku a Itálii. Mezi léty 1772–1773 se vrátil z cest, usadil se v Praze a v roce 1787 koupil dům na Novém Městě. Procházka zprvu maloval oltářní obrazy a po ztrátě zakázek se živil restaurováním. Jako restaurátor mimo jiné zachránil roku 1786 Rubensovy obrazy hlavního oltáře malostranského kostela svatého Tomáše a opravil Reinerovu fresku v kapličce sv. Barbory na Hradčanech . Až po roce 1800, v reakci na měnící se poptávku, se začal věnovat malbě krajin. Navázal na tradici českého rokokového krajinářství a uplatňoval podobné motivy jako Norbert Grund nebo Ignác Raab. V ojedinělých rokokově pojatých figurálních malbách odkazuje na Františka Xavera Palka. V souladu s tehdejší raně romantickou literaturou si osvojil idylické pojetí krajiny, do které komponoval ruiny nebo fragmenty antických sloupů. Podle přežívajících zvyklostí tvořil komplementární protějškové obrazy poskytující panoramatický pohled. Sentimentálně podbarvené krajiny kde hlavním výtvarným prostředkem byla barva a chvějivé, měkce a iluzivně působící světlo, ovlivnily ještě jeho následovníky z Haushoferovy školy. Zdroj: wikipedia.org