Frantisek Koukolík
Zvíře politické : eseje o lidské nátuře

2012 | Nakladatelství Galén

„Člověk - zvíře politické“ je Aristotelův výrok. Nemohl mít ponětí o tom, že se za třiadvacet století budou lidé dívat jiným lidem do hlavy, co se jim tam v průběhu politického rozhodování děje, ani o tom, proč se to děje. Proč jsou lidé političtí živočiši? Co je národní charakter, existuje vůbec? Je člověk ekonomicky …racionální bytost nebo spíše bytost sociální? Co odlišuje levičáky od pravičáků? Co se nám děje v hlavě, rozhodujeme-li se v průběhu volebního cirkusu? Proč někteří lidé tolik touží po moci a jiní se tak důsledně rozhodují proti svým nejlepším zájmům, že to dělá dojem černého humoru? Proč je nutné mít v průběhu jednání a rozhodování lidských skupin vždy hůl v ruce? Co se děje v hlavě lidí, kteří závidí, nenávidí, jsou přátelští, rozhodují se ekonomicky? Co dělá s lidmi bída a jak je to s lidským štěstím?Tato kniha shrnuje posledních patnáct let nejmodernějšího výzkumu otázek, jimiž se do této doby věnovali psychologové, politologové, ekonomové a filosofové. Jejich úvahy se totiž díky pokroku vyšetřování činnosti mozku začínají měnit na vědecky ověřitelná fakta. Nakladatelská anotace. „Člověk - zvíře politické“ je Aristotelův výrok. Nemohl mít ponětí o tom, že se za třiadvacet století budou lidé dívat jiným lidem do hlavy, co se jim tam v průběhu politického rozhodování děje, ani o… tom, proč se to děje. Proč jsou lidé političtí živočiši? Co je národní charakter, existuje vůbec? Je člověk ekonomicky racionální bytost nebo spíše bytost sociální? Co odlišuje levičáky od pravičáků? Co se nám děje v hlavě, rozhodujeme-li se v průběhu volebního cirkusu? Proč někteří lidé tolik touží po moci a jiní se tak důsledně rozhodují proti svým nejlepším zájmům, že to dělá dojem černého humoru? Proč je nutné mít v průběhu jednání a rozhodování lidských skupin vždy hůl v ruce? Co se děje v hlavě lidí, kteří závidí, nenávidí, jsou přátelští, rozhodují se ekonomicky? Co dělá s lidmi bída a jak je to s lidským štěstím?Tato kniha shrnuje posledních patnáct let nejmodernějšího výzkumu otázek, jimiž se do této doby věnovali psychologové, politologové, ekonomové a filosofové. Jejich úvahy se totiž díky pokroku vyšetřování činnosti mozku začínají měnit na vědecky ověřitelná fakta. Nakladatelská anotace.

Vyberte kus

Stav

Nová

nová

Skladem do dvou týdnů
Odešleme nejpozději 9. 2. 2026

	Stav Nová nová	Skladem do dvou týdnů Odešleme nejpozději 9. 2. 2026	~~349 Kč~~ 299 Kč
	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	179 Kč

O knize

Stav:	nová
Vazba:	pevná
Počet stran:	356
Jazyk:	česky
ISBN10:	8072628909
ISBN:	9788072628902
Edice:	Makropulos
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	1. 10. 2024 13:45
Číslo položky:	998241

O autorovi

Frantisek Koukolík

František Koukolík je český neuropatolog, spisovatel a publicista věnující se zejména popularizaci svého oboru, se značným přesahem do společenských otázek a propagace kritického myšlení a vědeckého přístupu. Narodil se v Praze do rodiny systémového inženýra zaměstnaného v Českých loděnicích a matky, která byla nejdříve v domácnosti, poté pracovala jako sekretářka. Na gymnáziu maturoval roku 1958, doporučení ke studiu na vysokou školu však neobdržel pro údajný buržoazní původ. Začal proto pracovat v libeňských Českých loděnicích jako pomocný dělník. Během studia, když byl ve čtvrtém ročníku lékařské fakulty, se oženil se spolustudentkou Hanou Čábelovou, která se posléze stala neuroložkou. V roce 1967 adoptovali manželé tehdy jedenáctiměsíčního syna Jana. Roku 1971 se jim narodil syn Tomáš. František Koukolík se soustavně zajímal o společenské vědy. O tom svědčí jeho následující citát: V roce 1959 dostal souhlas ke studiu na vysoké škole a nastoupil na Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze. Promoval na jaře 1965. Po absolutoriu začal pracovat na I. Anatomicko-patologickém ústavu FVL UK v Praze, kde vykonal atestaci z patologie. Od roku 1969 působil na oddělení chirurgie českokrumlovské nemocnice. V roce 1971 přešel do nemocnice v Českých Budějovicích, kde se atestoval v oboru chirurgie a od roku 1973 pracoval jako primář patologie v nemocnici v Jindřichově Hradci. Neuropatologií se začal hlouběji zabývat poté, co v roce 1974 zemřela pacientka s diagnostikovanou ztrátou paměti, u níž byl pitvou prokázán mozkový nádor. V roce 1986 získal titul kandidát věd , když obhájil práci týkající se epidemiologie Alzheimerovy choroby. Roku 1991 pak obhájil doktorskou dizertační práci zabývající se vztahem mozku a stárnutí a získal titul doktor věd . Od roku 1983 pracuje na pozici primáře patologického oddělení Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze. Na žádost ministerstva zdravotnictví začal v roce 2001 budo...

Více od autora