Jiří Václav Svoboda, Samuil Jakovlevič Maršak, Dušan Grečner
Zvířátka z klece

1989 | Nakladatelství Mladé letá

Stav

Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (3. 6. 2026)

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná, leporelo
Počet stran:	nestr
Jazyk:	česky
ISBN10:	8006000344
ISBN:	9788006000347
Edice:	Leporelá
Vydání:	4. vyd.
Vydáno v:	Bratislava
Vystaveno:	28. 5. 2026 10:30
Číslo položky:	1768135

O autorech

Jiří Václav Svoboda

Jiří Václav Svoboda, často uváděn jako Jiří V. Svoboda, přezdívky JVS a JéVé byl český překladatel a básník. Překládal z ruštiny, francouzštiny, němčiny, slovenštiny, litevštiny a ukrajinštiny; psal také poezii, především pro děti. V letech 1946–1951 byl redaktorem Mladé fronty, 1951–1962 šéfredaktorem Mateřídoušky, od roku 1969 byl zaměstnán jako překladatel ve Výzkumném ústavu mlékárenském. Nejvíce překladů provedl z ruštiny, především Samuila Jakovleviče Maršaka. Podle vzpomínek Ivana Wernische a jiných, uveřejněných v časopise Babylon, měl dlouholeté problémy s alkoholem. Michal Matzenauer uvádí: „On měl takový týdenní cyklus, ve dvě, ve tři dorazil domů, vzbudil svou ženu Alenku s tím, že si ji vzal, aby mu dělala teplý večeře a v půl pátý ráno už zase vyrážel k Tatrovce, kde otevírali v pět ráno .“ Karel Oujezdský na něj vzpomíná mj. takto: „ ... vstával třeba už o půl pátý ráno a než šel do práce, v hospodě U Váhy na Smíchově si dal tři, čtyři i pět piv. Nevím, jestli byl alkoholik, ale každopádně to byl hrdina, kterej si raději přivstal, aby tu hladinku v krvi udržel.“ Prostřední jméno Václav si údajně přidal v 50. letech, aby měl stejné iniciály jako J. V. Stalin, později se k tomu ale nehlásil a tvrdil, že to bylo podle jeho oblíbeného básníka J. V. Sládka.

Více od autora

Samuil Jakovlevič Maršak

Samuil Jakovlevič Maršak, rusky Самуи́л Я́ковлевич Марша́к byl ruský a sovětský spisovatel židovského původu, autor literatury pro děti. Byl rovněž překladatelem, zejména z angličtiny. Verše začal psát již jako dítě. Navštěvoval gymnázium ve Voroněži, avšak v roce 1902, v jeho patnácti letech, se rodina přestěhovala do Petrohradu, tedy mimo Zónu osídlení, v níž mohli mít ruští židé trvalé bydliště a tedy i chodit do škol. Pomohl mu však židovský filantrop se šlechtickým titulem David Günzburg, který ho představil vlivnému literárnímu kritikovi Vladimiru Vasiljeviči Stasovovi, jenž byl z dětské Maršakovi poezie tak nadšen, že mu zajistil z protižidovských opatření výjimku. Stasov také Maršaka seznámil s Maximem Gorkým a Fjodorem Šaljapinem, s nimiž se spřátelil. Když v roce 1904 Maršakovi diagnostikovali tuberkulózu, nabídl mu Gorkij, aby žil v jeho letním bytě na Jaltě, u Černého moře, kde bylo vhodnější ovzduší. V roce 1904 Maršak rovněž publikoval své první verše, a to v časopise Židovský život. V té době zastával sionistické postoje. V roce 1907 se vrátil z Jalty do Petrohradu a následně vydal řadu svých textů v populárním časopise Satyricon. Poté se podíval na Blízký východ a v roce 1912 se přestěhoval do Anglie a vystudoval zde filozofii na Londýnské univerzitě. Zamiloval se zde do anglické kultury a zvláště poezie. Vydal ještě během studií své ruské překlady básní Williama Blakea, Roberta Burnse a Williama Wordswortha. Roku 1913 navštívil experimentální školu ve Walesu, kde započal jeho velký zájem o formování dětí, zejména pak literaturou tvořenou speciálně pro ně. Krátce před první světovou válkou, v roce 1914, se vrátil do Ruska a živil se dále překládáním. K dětské literatuře ho nasměrovala práce s dětmi židovských uprchlíků z Voroněže po začátku války a také smrt jeho dcery v roce 1915. V roce 1920 se přestěhoval do Krasnodaru, kde bylo velké množství sirotčinců, plných kvůli světové i občanské válc...

Více od autora