František Hrubín, Kālidāsa
Ztracený prsten : (Šakuntalá)

1961 | Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění

Šakuntala je nejen nejvýznamnějším dramatem Kálidásovým, ale je obecně uznávána jako nejlepší staroindické drama vůbec. Přitom má tato hra o milostném okouzlení všechny znaky starého indického dramatu. Především je v podstatě lyrická; její postavy vyslovují to, co prožívají, spíš než aby jednaly nebo o něco usilovaly, …i láska k nim přichází jako dar; dovedou vyjádřit i velmi jemně odstíněné city, přírodní dojmy, pocity úzkosti, lásky, starosti a radostného vyrovnání. Hrdinové hry jsou postavy z indické mytologie; Kálidása – jako většina ostatních indických dramatiků – se nesnaží o to, aby jeho hra byla obrazem konfliktů a složitosti života v jeho době, ale na osnově dávno známých událostí prohlubuje a zbásňuje své lyrické představy. Konečné vyrovnání není tragické ani nemá katarzi, rozkvete ve hře nenadále jako sen, skoro jako neuvěřitelný sen, a také trápení a úzkosti, které mu předcházejí, připomínají nevysvětlitelnost zlého snu. V základě Šakuntaly je lyrický údiv a překvapení, na jejichž hře nenesou hrdinové vinu ani zásluhu. Jak se Františku Hrubínovi, který knihu adaptoval, podařilo přebásnit poezii Kálidásových myšlenek, o tom svědčí kniha sama. Šakuntala je nejen nejvýznamnějším dramatem Kálidásovým, ale je obecně uznávána jako nejlepší staroindické drama vůbec. Přitom má tato hra o milostném okouzlení všechny znaky starého indického dramatu…. Především je v podstatě lyrická; její postavy vyslovují to, co prožívají, spíš než aby jednaly nebo o něco usilovaly, i láska k nim přichází jako dar; dovedou vyjádřit i velmi jemně odstíněné city, přírodní dojmy, pocity úzkosti, lásky, starosti a radostného vyrovnání. Hrdinové hry jsou postavy z indické mytologie; Kálidása – jako většina ostatních indických dramatiků – se nesnaží o to, aby jeho hra byla obrazem konfliktů a složitosti života v jeho době, ale na osnově dávno známých událostí prohlubuje a zbásňuje své lyrické představy. Konečné vyrovnání není tragické ani nemá katarzi, rozkvete ve hře nenadále jako sen, skoro jako neuvěřitelný sen, a také trápení a úzkosti, které mu předcházejí, připomínají nevysvětlitelnost zlého snu. V základě Šakuntaly je lyrický údiv a překvapení, na jejichž hře nenesou hrdinové vinu ani zásluhu. Jak se Františku Hrubínovi, který knihu adaptoval, podařilo přebásnit poezii Kálidásových myšlenek, o tom svědčí kniha sama.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná s obálkou
Počet stran:	122
Jazyk:	česky
Edice:	260. svazek ed. 260. svazek ed. Světová četba
Vydání:	Vyd. 2., v SNKLU 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	19. 11. 2025 9:53
Číslo položky:	1465437

O autorech

František Hrubín

František Hrubín byl český spisovatel, básník , později básník obav, dramatik, scenárista, překladatel knížek především z francouzštiny. Narodil se na Královských Vinohradech v domě čp. 486 v rodině stavitelského asistenta Františka Hrubína z Břežan a Anny, rozené Novotné z Lešan . Rodina žila na Královských Vinohradech, po vypuknutí první světové války ale otec narukoval. Matka se proto v roce 1914 přestěhovala, s Františkem i jeho jednoročním bratrem Josefem, ke svému otci, chalupníku Josefu Novotnému, do Lešan. V Lešanech v Posázaví prožil František Hrubín své dětství a v letech 1916–1922 zde chodil do školy. Posázaví, které zobrazil např. v dílech Romance pro křídlovku, Zlatá reneta či Lešanské jesličky, zůstalo jeho celoživotní inspirací. Studoval na několika gymnáziích v Praze, po maturitě v roce 1932 se neúspěšně pokoušel vystudovat filozofii a práva na Karlově univerzitě. Od roku 1934 byl zaměstnán v Městské knihovně v Praze a později na ministerstvu informací. V roce 1946 se stal spisovatelem z povolání. 2. prosince 1939 se oženil s Jarmilou Holou, s níž měl dceru Jitku a syna Víta . Výrazně se podílel na založení dětského časopisu Mateřídouška, v letech 1945–1948 ho redigoval. Na II. sjezdu Svazu československých spisovatelů spolu s Jaroslavem Seifertem odvážně kritizoval spojení literatury a politiky. Zastal se zde nejen perzekvovaných, ale i zavřených básníků . Emotivně odmítl odsuzující názory Ladislava Štolla na poezii Františka Halase. Na sjezdu byl též zvolen do Ústředního výboru Svazu. Jeho vystoupení vedlo nejprve k zákazu literární činnosti, velice brzy mu bylo povoleno překládat a psát literaturu pro děti, jeho samostatná tvorba procházela různými obdobími zákazů a vydáván...

Více od autora

Kālidāsa

Kálidása byl indický básník a dramatik. Mezi jeho nejznámější díla patří lyrická poema Méghadúta, divadelní hra Abhidžňánašákuntala či epos Kumárasambhava. Není známa doba, kdy Kálidása žil, mnoho badatelů však spojuje jeho působení s dobou guptovského krále Čandagupty II. . Kálidása byl vynikajícím znalcem sanskrtu a jeho postavení v dějinách sanskrtské literatury je asi takové, jako má Shakespeare v dějinách literatury anglické. Jeho díla byla založena zejména na filosofii a hinduistické mytologii. O samotném Kálidásovi není známo prakticky nic mimo obsahu jeho děl. I přesto, že mu je připisováno mnoho děl, je pravděpodobné, že byl autorem jen některých z nich. Opěvoval krásné ženy, ctnostné brahmány, vzorné krále a vznešené askety. Vrcholem jeho tvorby je báseň Oblak poslem lásky, kterou přeložil do češtiny indolog Oldřich Friš. Ke stému výročí jeho narození vydalo muzeum v jeho rodném městě Boskovice jubilejní vydání dvou básní: „Oblak poslem lásky“ a „Šest ročních dob“.

Více od autora