Knihy
Kuchařky a recepty
Kuchařky po r. 1945
Miroslav Smotlacha
Zmrazené potraviny a jejich příprava v domácnos...

Miroslav Smotlacha: Zmrazené potraviny a jejich příprava v domácnosti

Miroslav Smotlacha, Karel Adámek, Vladimír Preininger
Zmrazené potraviny a jejich příprava v domácnosti

1962 | Státní zdravotnické nakladatelství

Úvodní kapitoly stručně popisují chlad jako konzervační činitel i jeho vliv na potraviny, dále chladírny a mrazírny, ošetřování i prodej zmrazených potravin. Větší část publikace zabírá jednak příprava zmrazeného masa, ovoce a zeleniny v domácnostech, restauracích a podnicích společného stravování, jednak četné kuchařs…ké recepty. Úvodní kapitoly stručně popisují chlad jako konzervační činitel i jeho vliv na potraviny, dále chladírny a mrazírny, ošetřování i prodej zmrazených potravin. Větší část publikace zabírá jednak příprav…a zmrazeného masa, ovoce a zeleniny v domácnostech, restauracích a podnicích společného stravování, jednak četné kuchařské recepty.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

Další varianty

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop
	Stav Dobrý Ohnutý roh desek	Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	174
Jazyk:	česky
Vydání:	2. dopl. vyd., 1. v SZdN.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	16. 4. 2024 10:56
Číslo položky:	819205

O autorech

Miroslav Smotlacha

Miroslav Smotlacha byl český potravinářský chemik a popularizátor mykologie a houbaření, čestný předseda České mykologické společnosti. Narodil se v Praze-Vinohradech. Vystudoval reálné gymnázium Karla Sladkovského v Praze a absolvoval Vysokou školu chemicko-technologického inženýrství v Praze s konečným zaměřením na chemii potravinářskou a kvasnou. Pracoval jako technolog-vedoucí technického rozvoje a výzkumu na generálním ředitelství o. p. Mrazírny. Miroslav Smotlacha i jeho otec František Smotlacha jsou pohřbeni na hřbitově Olšany – konkrétně na VII. hřbitově, 23 oddělení, č. hrobu 3. Houbám se věnoval již od dětství, přestože nesplnil přání svého otce a nevystudoval přírodní vědy. Od svých čtrnácti let působil v redakci časopisu českých houbařů – Mykologickém sborníku. V roce 1956, po smrti svého otce, známého popularizátora houbaření a zakladatele vysokoškolského sportu Františka Smotlachy, byl zvolen jednatelem Československé mykologické společnosti , kde aktivně působil až do své smrti. Zabýval se praktickou mykologií, zejména technologií kulinářského a průmyslového zpracování hub a houbovými potravinářskými výrobky vůbec. Je autorem či spoluautorem řady populárních houbařských atlasů a kuchařek. Výrazně přispěl k rozšíření znalostí o jedlých i jedovatých houbách, angažoval se v ochraně hub, lesů a přírody vůbec. Pracoval v redakci Mykologického sborníku, po smrti RNDr. Jiřího Hlaváčka byl jeho šéfredaktorem . Rozsáhlá je jeho práce v oboru dřevokazných hub a jiných škůdců. Laboratoř dřevokazných hub v ČMS, kterou vedl, vypracovala přes deset tisíc posudků. Smotlacha tak přispěl k záchraně a opravám mnoha českých památek. Ing. Miroslav Smotlacha byl za své celoživotní dílo v roce 2005 vyznamenán medailí Za zásluhy II. stupně, v roce 2006 byl zvolen čestným předsedou České mykologické společnosti....

Více od autora

Karel Adámek

Karel Adámek byl český spisovatel, národopisec a mladočeský politik. Byl otcem Karla Václava Adámka a zároveň bratrem Bohumila Adámka. Vystudoval nižší reálku v Chrudimi a poté pokračoval ve studiích na vyšší reálce v Praze, která však kvůli své nemoci nedokončil. Působil pak v obchodě svého otce a dál se coby samouk vzdělával. V mládí cestoval po Evropě a v Hlinsku se účastnil kulturního života. V letech 1865 až 1918 do své smrti zastával pozici okresního starosty, od roku 1871 zastával i post člena okresní školské rady. Zároveň vykonával v letech 1907–1911 funkci předsedy Svazu českých okresů v království českém. Trvale se angažoval v otázkách regionálního rozvoje Hlinska a východních Čech. Inicioval výstavbu železniční trati Pardubice - Chrudim - Německý Brod. Z podnětu Karla Adámka bylo v roce 1874 založeno při městské škole v Hlinsku muzeum. Jeho manželka Terezie Karolína roz. Štilíková byla aktivní v ženském hnutí. Založila v Hlinsku spolek Vlasta a byla členkou Ženského výrobního spolku v Praze. Byl aktivním členem Národní strany svobodomyslné a z jeho iniciativy byl v roce 1868 uspořádán na Košumberku tábor lidu na podporu českých státoprávních požadavků. Jeho politika se také ubírala směrem ke středním vrstvám, hlavně k řemeslníkům, které považoval za základ hospodářského života. V roce 1881 se stal v doplňovací volbě místo dosavadního J. Rumla poslancem Českého zemského sněmu, kde zasedal až do roku 1913. Kromě toho byl v období let 1896–1913 i členem zemského výboru. Ve volbách roku 1879 se stal poslancem Říšské rady , kde zastupoval kurii venkovských obcí, obvod Rychnov, Žamberk atd. V roce 1879 Eduard Taaffe, tehdy představitel konzervativního německorakouského tábora, inicioval jednání s českou opozicí, na jejichž konci byl český vstup na Říšskou radu, zahájení aktivní politiky a přechod Čechů do provládního tábora. Adámek osobně...

Více od autora