Olga Scheinpflugová
Žlutý dům : Kronika rodiny

1948 | Nakladatelství František Borový

Žlutý dům je majetek, který tvoří grunt a po tři generace vysává vše dobré a lidské ze svých majitelů . Je to bůžek, kterému rodina posluhuje, kterému obětují muži své síly a ženy lásky. Jako zlatá ohlávka dědí se statek z generace na generaci, stává se smyslem života, pramenem sebevědomí a levné jistoty, stane se zh…motněním tzv. tradice. Ve skutečnosti však generace odkazují jedna druhé jen služebnost, dluh, který je třeba neustále umořovat úroky, placenými z životního štěstí... – Jak se vyrovná Jan Rezek, poslední majitel Žlutého domu s novým světem, který až dotud podceňoval, nebo o němž neměl vůbec potuchy? a Jak prožije návrat do statku, který je mu sice soudním řízením vrácen, ale opuštěn od dělníků a zaměstnanců ? Jak zevnitř vypadá takový člověk, který nikdy neučinil nic zlého, který neměl Němce rád, ale přesto se k nim choval se servilní ponížeností ? Může se zachránit kverulantským vzdorem, divadlem povýšené rodové pýchy, které sám sobě přehrává ? … Žlutý dům je majetek, který tvoří grunt a po tři generace vysává vše dobré a lidské ze svých majitelů . Je to bůžek, kterému rodina posluhuje, kterému obětují muži své síly a ženy lásky. Jako zlatá …ohlávka dědí se statek z generace na generaci, stává se smyslem života, pramenem sebevědomí a levné jistoty, stane se zhmotněním tzv. tradice. Ve skutečnosti však generace odkazují jedna druhé jen služebnost, dluh, který je třeba neustále umořovat úroky, placenými z životního štěstí... – Jak se vyrovná Jan Rezek, poslední majitel Žlutého domu s novým světem, který až dotud podceňoval, nebo o němž neměl vůbec potuchy? a Jak prožije návrat do statku, který je mu sice soudním řízením vrácen, ale opuštěn od dělníků a zaměstnanců ? Jak zevnitř vypadá takový člověk, který nikdy neučinil nic zlého, který neměl Němce rád, ale přesto se k nim choval se servilní ponížeností ? Může se zachránit kverulantským vzdorem, divadlem povýšené rodové pýchy, které sám sobě přehrává ? …

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

odřený hřbet, převazba, polokožená, bez obálky

Skladem pro e-shop

Stav Dobrý odřený hřbet, převazba, polokožená, bez obálky	Skladem pro e-shop	149 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~59 Kč~~ 49 Kč
Stav Mírně opotřebená natrhnutá obálka, opotřebená obálka	Skladem pro e-shop	49 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, odřený hřbet
Vazba:	pevná, převazba, polokožená
Počet stran:	346
Jazyk:	česky
Edice:	70. svazek ed. 70. svazek ed. Žatva : sbírka hodnotné prosy
Vydání:	2.vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	24. 11. 2025 7:41
Číslo položky:	1471565

O autorovi

Olga Scheinpflugová

Olga Scheinpflugová byla česká herečka, spisovatelka, básnířka a dramatička, manželka Karla Čapka. Narodila se v rodině spisovatele Karla Scheinpfluga a matky Boženy, rozené Fričové . Jejími sourozenci byli Karel Scheinpflug a Božena Scheinpflugová . Po více než roce vdovství se otec oženil s Miladou Krinerovou . Od roku 1918 studovala herectví u Marie Hübnerové, členky činohry Národního divadla. V roce 1920 byla angažována do Švandova divadla. V letech 1922–1928 byla členkou Městského divadla na Král. Vinohradech. Ve filmu se poprvé objevila v roce 1922, v němém filmu Zlatý klíček podle scénáře Karla Čapka. Od ledna 1929 přešla z Divadla na Vinohradech do Národního divadla. S Karlem Čapkem se Olga Scheinpflugová osobně seznámila v roce 1920, kdy podle jejího vyprávění na ni počkal před Švandovým divadlem, ve kterém hrála. Obě rodiny zpočátku vztahu nepřály. Dne 26. srpna 1935 se na vinohradské radnici za Karla Čapka provdala, své umělecké příjmení Scheinpflugová si však ponechala. Se svým manželem žila v jeho polovině dvojdomu bratří Čapků, který si Josef a Karel Čapkovi postavili v dnešní Praze 10 a ve vile na Strži u Dobříše. Během společného života procestovali řadu evropských zemí a žila s ním až do jeho smrti v prosinci 1938. V období Protektorátu Čechy a Morava sice pracovala dále jako herečka, byla však opakovaně vyslýchána gestapem a ve svém domě musela strpět prohlídky. Ve svých vzpomínkách zejména uvádí, že byla podezřelá z uchovávání dopisu Edvarda Beneše z exilu Karlu Čapkovi. V listopadu 1940 odešla na nátlak ze souboru Národního divadla, v její roli ji nahradila Lída Baarová. Protižidovský a pronacistický Arijský boj ji v roce 1941 napadl i pro její pohostinská vystoupení se slovy „...Nechtěla byste toho je...

Více od autora