František Neužil
Zlomená pečeť

1983 | Nakladatelství Blok

Próza Zlomená pečeť zavede čtenáře do posledních let Záviše z Falkenštějna, do pohnutého období českých dějin v době Václava II. Setká se zde s mnoha historickými postavami, nejde však pouze o historii, Neužil napsal román - ten ovšem může zájem o naše dějiny probouzet. Próza Zlomená pečeť zavede čtenáře do posledních let Záviše z Falkenštějna, do pohnutého období českých dějin v době Václava II. Setká se zde s mnoha historickými postavami, nejde však pouze o histori…i, Neužil napsal román - ten ovšem může zájem o naše dějiny probouzet.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	288
Jazyk:	česky
Vydání:	Vyd. 2.
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	13. 11. 2024 12:29
Číslo položky:	1054978

O autorovi

František Neužil

František Neužil, známý také pod řadou pseudonymů jako Franta Pozořický nebo Fráňa Jezer, – 22. listopadu 1995 Brno) byl český básník, romanopisec, autor knih pro mládež, učitel, archivář a redaktor. Narodil se v Jezerech u Brna . V Brně navštěvoval učitelský ústav, na kterém maturoval v roce 1926. Později studoval při zaměstnání pedagogickou fakultu brněnské univerzity . Učil v Šumvaldě u Uničova, v Novém Jičíně, Pozořicích, Rybníčku u Uničova a Olomouci. V letech 1937–1939 působil jako redaktor Českého slova v Praze. Od roku 1939 učil ve Středoklukách a Kojeticích u Prahy, v Ústí nad Labem , v Orlovicích u Vyškova a v Želči u Prostějova . Před odchodem do důchodu byl několik let ředitelem okresního archivu ve Vyškově. V roce 1967 odešel do penze. Je pochován na hřbitově v Brně-Řečkovicích. Po básnických začátcích, v nichž jednoduše vyjadřoval dojmy a idylické nálady, se soustředil na vesnickou a historickou prózu. Vyšel z ruralismu, od jehož politického zaměření se však distancoval. Romány, jejichž hrdinové jsou sedláci a venkovští dělníci, situoval do rodného kraje a ladil do chmurné tóniny. V padesátých letech 20. století uvedly Literární noviny o jeho tvorbě, že „...Neužilovo poctivé úsilí o dobrou lidovou tvorbu naráželo na nepřesné vidění společenské situace...“

Více od autora