Růžena Utěšilová
Zlé děvče : Díl II

1941 | Nakladatelství Vladimír Zrubecký

Dívčí román o rozverné dívce Marii, o jejím dospívání, prvních láskách, trampotách s rodinou a přáteli. Dívčí román o rozverné dívce Marii, o jejím dospívání, prvních láskách, trampotách s rodinou a přáteli.

Nabízený svazek můžete koupit i v souboru:

Zlé děvče 1941 (2 sv)

Stav

Mírně opotřebená

zkosený hřbet, desky s fleky, lepená vazba

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, zkosený hřbet, desky s fleky, lepená vazba
Vazba:	pevná
Počet stran:	197
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Vojtěch Michal
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	14. 5. 2026 13:31
Číslo položky:	1744504

O autorovi

Růžena Utěšilová

Narodila se do rodiny úředníka 13. prosince roku 1900 v Horní Cerkvi u Pelhřimova. Vyrůstala společně s dalšími pěti sourozenci. Rodina se přestěhovala do Prahy v roce 1912. Prostředí rodiny, ve které budoucí spisovatelka vyrůstala bylo harmonické a tak i školní výsledky Růženy Neureiterové, jak se jmenovala za svobodna, patřily vždy mezi ty nejlepší. Po měšťanské škole, kterou ukončila v roce 1915, přešla na obchodní školu a odtud v roce 1917 vedla její cesta ke studiu na učitelský ústav. Po skončení studia v roce 1920 se stala úřednicí Okresní záložny na Smíchově. Od dětství zvídavá, pokračovala v dalším doplňování svých vědomostí tak, že ve svém volnu poslouchala přednášky na filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, především profesorů Jana Máchala a Václava Tilleho. V roce 1921 se vdala a v době po roce 1923 se již plně věnovala literární a dramatické práci. Její příběhy vycházely dílem z jakýchsi představ o jednání a citových problémech dívek, pocházejících obvykle z lepší společnosti, které překonaly těžké zkoušky a dosáhly svého štěstí. Bez výrazných uměleckých záměrů, dosahovala úspěchů u svých čtenářů, včetně návštěvníků divadelních scén, které nastudovaly její hry. Její žánrová rozmanitost byla velmi pestrá, počínaje románem se sociálním pozadím, detektivní zápletkou, humoristickým i romantickým zabarvením děje. Často využívala situační komiku a v různých podobách obměňovala situace začínající zmatkem, rostoucím nedorozuměním, neustálých nových zvratů až do zdárného vyřešení zápletky. Románový debut si odbyla románem Jenka /1928/ a ještě téhož roku vydala příznivě přijatou rozsáhlejší prózu Tajemství starých hodin /1928/. V roce 1930 debutovala i jako dramatička inscenací na téma dívčí svět s velmi výmluvným názvem Dívčí vzpoura /1930/. Po sobě jdoucí dramatické tituly měly vzhledem k srozumitelným zápletkám a ve své době i malé přesycenosti dívčími příběhy, velkou obec příznivců, např. : Alenina sázka /1931/; Uličnice /1932, prem. 1929/; Směji m...

Více od autora

Komentáře ke knize

Načítám obsah knihy…