František Kavka
Zlatý věk Růží : Kus české historie 16. století

1993 | Nakladatelství Mladá fronta

Kus české historie 16. století

Kniha není určena odborné veřejnosti; pouze kronikářsky vypravuje o historickém působení, rozkvětu a zániku Rožmberků a pánů z Jindřichova Hradce. Nesleduje jen jejich genealogické osudy. Zevrubně popisuje nejen vývoj jejich hospodářských poměrů, ale i drobnější šlechty, měst a pod…daných. Zvláštní pozornost věnuje rybníkářství. Hodnotí i literární, umělecké a stavební památky. Kus české historie 16. století

Kniha není určena odborné veřejnosti; pouze kronikářsky vypravuje o historickém působení, rozkvětu a zániku Rožmberků a pánů z Jindřichova Hradce. Nesleduje jen j…ejich genealogické osudy. Zevrubně popisuje nejen vývoj jejich hospodářských poměrů, ale i drobnější šlechty, měst a poddaných. Zvláštní pozornost věnuje rybníkářství. Hodnotí i literární, umělecké a stavební památky.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Poznámka:	obálka Jiří Müller
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	203
Jazyk:	česky
ISBN10:	8020403825
ISBN:	9788020403827
Vydání:	2
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	12. 1. 2019 13:46
Číslo položky:	50604

O autorovi

František Kavka

František Kavka byl český historik. Zabýval se staršími českými dějinami, především epochou vlády Lucemburků. Studoval dějepis a latinu a již ve své disertaci se zaměřil na lucemburské období v českých zemích. Od roku 1953 působil na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a v letech 1958–1959 zde zastával post děkana. Pro výuku dějin sepsal několikadílná skripta a zároveň se věnoval přípravě monografií o husitství, Rožmbercích či pražské univerzitě. Později se zaměřil na osobnost Karla IV., jemuž věnoval několik žánrově rozličných prací. Nejvýznamnější z nich je dvousvazkové dílo Vláda Karla IV. za jeho císařství . V roce 1958 se stal Kavka prvním ředitelem nově zřízeného Ústavu pro dějiny Univerzity Karlovy, jenž si vydobyl pověst renomovaného pracoviště. S nastupující normalizací byl však ústav zrušen a Kavka musel univerzitu opustit. Pracoval v Židovském muzeu, uchýlil se k soukromému bádání a jeho knihy dvacet let nevycházely. Po sametové revoluci se vrátil na filozofickou fakultu jako profesor starších dějin. Spolu s Josefem Petráněm se coby hlavní redaktor podílel na čtyřsvazkovém opusu o dějinách Univerzity Karlovy.

Více od autora