František Kavka
Zlatý věk Růží : kus české historie 16. století

1966 | Nakladatelství České Budějovice

Kdysi napsal Josef Pekař, že husitství je dílem českého jihu a české stavovské povstání proti Habsburkům dílem českého severu.

Kniha není určena odborné veřejnosti; pouze kronikářsky vypravuje o historickém působení, rozkvětu a zániku Rožmberků a pánů z Jindřichova Hradce. Nesleduje jen jejich genealogické osudy…. Zevrubně popisuje nejen vývoj jejichhospodářských poměrů, ale i drobnější šlechty, měst a poddaných. Zvláštní pozornost věnuje rybníkářství. Hodnotí i literární, umělecké a stavební památky. Kdysi napsal Josef Pekař, že husitství je dílem českého jihu a české stavovské povstání proti Habsburkům dílem českého severu.

Kniha není určena odborné veřejnosti; pouze kronikářsky vypravuje …o historickém působení, rozkvětu a zániku Rožmberků a pánů z Jindřichova Hradce. Nesleduje jen jejich genealogické osudy. Zevrubně popisuje nejen vývoj jejichhospodářských poměrů, ale i drobnější šlechty, měst a poddaných. Zvláštní pozornost věnuje rybníkářství. Hodnotí i literární, umělecké a stavební památky.

Stav

Dobrý

lehce opotřebená obálka

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, lehce opotřebená obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	232
Jazyk:	česky
Vydání:	První vydání
Vydáno v:	České Budějovice
Vystaveno:	24. 11. 2025 12:30
Číslo položky:	1472128

O autorovi

František Kavka

František Kavka byl český historik. Zabýval se staršími českými dějinami, především epochou vlády Lucemburků. Studoval dějepis a latinu a již ve své disertaci se zaměřil na lucemburské období v českých zemích. Od roku 1953 působil na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a v letech 1958–1959 zde zastával post děkana. Pro výuku dějin sepsal několikadílná skripta a zároveň se věnoval přípravě monografií o husitství, Rožmbercích či pražské univerzitě. Později se zaměřil na osobnost Karla IV., jemuž věnoval několik žánrově rozličných prací. Nejvýznamnější z nich je dvousvazkové dílo Vláda Karla IV. za jeho císařství . V roce 1958 se stal Kavka prvním ředitelem nově zřízeného Ústavu pro dějiny Univerzity Karlovy, jenž si vydobyl pověst renomovaného pracoviště. S nastupující normalizací byl však ústav zrušen a Kavka musel univerzitu opustit. Pracoval v Židovském muzeu, uchýlil se k soukromému bádání a jeho knihy dvacet let nevycházely. Po sametové revoluci se vrátil na filozofickou fakultu jako profesor starších dějin. Spolu s Josefem Petráněm se coby hlavní redaktor podílel na čtyřsvazkovém opusu o dějinách Univerzity Karlovy.

Více od autora