Josef Kainar
Zlatovláska : hra pro loutky ve čtyřech obrazech na námět české lidové pohádky

1953 | Nakladatelství Orbis

Básnická dramatisace klasické české lidové pohádky, známé z Erbenova podání, zachovává v podstatě motiv zlatovlasé panny spolu s motivem kouzelného pokrmu, který vyvolenci propůjčuje schopnost rozumět řeči zvířat, ptáků a hmyzu, a s motivem dobrých skutků, prokázaných různým živočichům, kteří pak pomáhají hrdinovi vyko…nat zdánlivě neřešitelné úkoly. Od epických prvků Erbenových se básníkova dramatisace liší některými drobnostmi, prospívajícími úspornosti jevištního řešení a účinnosti vyznění jednotlivých postav. - Bez zásahů do textu je možná jak marionetová, tak vajangová technika. Básnická dramatisace klasické české lidové pohádky, známé z Erbenova podání, zachovává v podstatě motiv zlatovlasé panny spolu s motivem kouzelného pokrmu, který vyvolenci propůjčuje schopnost rozumět… řeči zvířat, ptáků a hmyzu, a s motivem dobrých skutků, prokázaných různým živočichům, kteří pak pomáhají hrdinovi vykonat zdánlivě neřešitelné úkoly. Od epických prvků Erbenových se básníkova dramatisace liší některými drobnostmi, prospívajícími úspornosti jevištního řešení a účinnosti vyznění jednotlivých postav. - Bez zásahů do textu je možná jak marionetová, tak vajangová technika.

Stav

Dobrý

zašlá obálka

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, zašlá obálka
Vazba:	sešit
Počet stran:	75
Jazyk:	česky
Edice:	28. svazek ed. 28. svazek ed. Hry pro loutky
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	30. 1. 2025 10:47
Číslo položky:	1122051

O autorovi

Josef Kainar

Josef František Kainar byl český básník, textař, dramatik a překladatel, ale také hudebník, ilustrátor, výtvarník a novinář. Člen umělecké Skupiny 42 a literární skupiny Ohnice. Josef Kainar se narodil v Přerově v roce 1917 do rodiny úspěšného železničního úředníka Josefa Kainara a jeho manželky Josefy. Měl jednoho sourozence, starší sestru Irenu. V Přerově rodina žila od roku 1911, oba rodiče pocházeli z Moravy, ale rodina se často kvůli otcovu povolání stěhovala. V manželství rodičů se postupně objevovaly problémy, které vyvrcholily rozlukou v roce 1927. Tento otřes na desetiletého Josefa silně zapůsobil, protože právě od tohoto roku se datují některé jeho osobní problémy. Že rodinná situace složitá byla, signalizuje i fakt, že zatímco skoro dospělá Irena zůstala s matkou, desetiletý Josef naopak s otcem. Matka se sestrou se brzy po rozluce odstěhovaly na Slovensko, otec se naopak ještě téhož roku znovu oženil, a to s Marií Kutálkovou, lékárnicí v Olomouci. Rozpad rodiny se zřejmě projevil i ve výrazné změně jeho školních výsledků. Zatímco na obecné škole byl žákem nadaným, v primě přerovského reálného gymnázia měl již značné problémy. Na tomto gymnáziu v Přerově studoval Kainar v letech 1928-34. Později se u něj projevily i typické problémy spojené s dospíváním. Nešťastně se zamiloval do spolužačky. Ta však jeho city neopětovala a pro citlivého mladíka to byl zřejmě rozhodující podnět, aby se pokusil ukončit svůj život. 5. května 1934 po odchodu ze školy v rozčílení vytáhl bubínkový revolver, který měl jako zástavu od kamaráda, a střelil se do levého boku. Přes zranění došel k lékaři, který ho ošetřil a odeslal do nemocnice. Tam se podrobil operaci. Za tento čin mu byla udělena pokuta ve výši 30 Kčs. Skandál okolo sebevražedného pokusu zřejmě přispěl k tomu, že se rodina přestěhovala do Olomouce. Kainarův otec zde působil ve funkci vrchního inspektora ČSD. Už po roce ale získal místo ...

Více od autora