Svatopluk Pekárek
Životopis jednoho lumpa

1970 | Nakladatelství Československý spisovatel

Životní příběh ztroskotance ostravské spodiny vytváří protějšek k románu Pasáž Luna. Autor zde na pozadí několika podobných lidských osudů vypráví o chlapci, kterému rodiče neodkázali ani sebemenší majetek, ani dobrou pověst, ani pevné zdraví. Vyrůstá osaměle a záhy se dostává na šikmou plochu jako alkoholik a zloděj, …stává se i manželem a otcem a marně sní o návratu mezi "normální" lidi. Umírá zákeřně v době posledních fází válečného dění na Ostravsku jako okradený zloděj. Životní příběh ztroskotance ostravské spodiny vytváří protějšek k románu Pasáž Luna. Autor zde na pozadí několika podobných lidských osudů vypráví o chlapci, kterému rodiče neodkázali ani sebemenší ma…jetek, ani dobrou pověst, ani pevné zdraví. Vyrůstá osaměle a záhy se dostává na šikmou plochu jako alkoholik a zloděj, stává se i manželem a otcem a marně sní o návratu mezi "normální" lidi. Umírá zákeřně v době posledních fází válečného dění na Ostravsku jako okradený zloděj.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	166
Jazyk:	česky
Edice:	Žatva
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	19. 6. 2025 15:40
Číslo položky:	1273094

O autorovi

Svatopluk Pekárek

Otec byl strojním zámečníkem. Pekárek začal studovat na klasickém gymnáziu v Moravské Ostravě, po dvojí reorganizaci školství maturoval na jedenáctileté střední škole ve Slezské Ostravě ; na FF UK absolvoval filozofii a historii . 1959–64 byl vedoucím programově organizačního oddělení v Osvětové besedě v Praze 5, poté pracoval v Divadelním ústavu a v Literárních novinách . Jeden rok pobíral stipendium Českého literárního fondu a po jeho skončení byl ve svobodném povolání. Na jaře 1968 se stal spoluzakladatelem Společnosti pro lidská práva a šéfredaktorem jejího týdeníku Občanské noviny , 1969 šéfredaktorem týdeníku Studentské listy, poté žil opět ve svobodném povolání. V 70. a 80. letech byl na seznamu zakázaných autorů, spolupracoval s Propagační tvorbou a Muzeem tělesné výchovy jako dokumentarista při výstavách. Za přispění četných výslechů Státní bezpečností se postupně zhoršoval jeho zdravotní stav , až mu byl 1983 přiznán invalidní důchod. Debutoval 1954 v Nové svobodě ; fejetony, povídky, recenze a kulturní glosy publikoval v časopisech Nová svoboda a Červený květ , Literární noviny, Host do domu, Plamen, Student, Kulturní noviny, Zítřek aj. , za tzv. normalizace pod pseudonymy v periodikách Ahoj na sobotu , Stadion, Ostravský večerník. Čs. rozhlas vysílal jeho hry Děvka , Čelní náraz a Co mu řekneš, tati? . Hra Děvka ze sbírky N...

Více od autora