Vladimír Körner
Život za podpis

1989 | Nakladatelství Československý spisovatel

Novela Život za podpis tvoří ouverturu diptychu Post bellum 1866 a zabývá se laděním a prvními takty prusko-rakouské války, předvedené autorem do důsledků jako první válečný střet bez jakýchkoli ideálů, jako masakr bez podstatného zisku pro obě zainteresované strany. Zabývá se trýznivými niternými otázkami aktérů války…, zabývá se rozsáhlou mašinérií špiclovství a špionáže a na postavě studenta Ludvíka Machla ukazuje policejní praktiky, jak malým háčkem, evidentně nastraženým, lze polapit a zničit nejen duši mladého člověka, ale i rozvrátit jeho fyzickou existenci. Novela Život za podpis tvoří ouverturu diptychu Post bellum 1866 a zabývá se laděním a prvními takty prusko-rakouské války, předvedené autorem do důsledků jako první válečný střet bez jakýchkoli ideál…ů, jako masakr bez podstatného zisku pro obě zainteresované strany. Zabývá se trýznivými niternými otázkami aktérů války, zabývá se rozsáhlou mašinérií špiclovství a špionáže a na postavě studenta Ludvíka Machla ukazuje policejní praktiky, jak malým háčkem, evidentně nastraženým, lze polapit a zničit nejen duši mladého člověka, ale i rozvrátit jeho fyzickou existenci.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 31. 7.

Další varianty

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 31. 7.
	Stav Velmi dobrý lehce zašlá obálka	Skladem pro e-shop Odešleme do 31. 7.
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 31. 7.

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	157
Jazyk:	česky
ISBN10:	8020200770
ISBN:	9788020200778
Ilustrátor:	Artur Grottger
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	2. 9. 2025 13:49
Číslo položky:	1376209

O autorovi

Vladimír Körner

Vladimír Körner je český prozaik, dramaturg a filmový a televizní scenárista. Od dětství byl poloviční sirotek, jeho otec padl jen pouhé tři dny před koncem druhé světové války. V letech 1954–57 studoval na Průmyslové škole filmové v Čimelicích a pak v letech 1958–63 na FAMU. Už během studií působil jako dramaturg Filmového studia Barrandov, k jeho prvním scénářům patřil ten k filmu Deváté jméno z roku 1963. Mezi lety 1962 a 1970 pracoval na Barrandově jako dramaturg a pak jako scenárista . Většina jeho novel i románů vznikla původně pro filmové zpracování. Svoji tvorbu publikoval od poloviny šedesátých let v řadě periodik, například ve Filmu a době, Plamenu nebo Textech. Celé Körnerovo dílo je prodchnuto tématy existenciální úzkosti a beznaděje. Často náměty svých románů a novel zasazoval do období II. světové války a v několika dílech do vrcholného středověku. Nemálo jeho próz se stalo podkladem ke kvalitním filmům. Autorovým debutem byla novela Střepiny v trávě z roku 1964, po níž brzy následoval román Slepé rameno. Obě tato díla obsahují téma destruktivního účinku války na lidskou psychiku. Už zde se projevila jedna z hlavních charakteristik jeho stylu: výrazná psychologie postav na pozadí spíše diskontinuitního děje. V několika příbězích líčí atmosféru válečnou nebo těsně poválečnou – například v novele Adelheid z roku 1967, kterou roku 1969 zfilmoval František Vláčil, nebo v komorním dramatu Cukrová bouda, kterého se v roce 1980 režijně ujal Karel Kachyňa. Další témata Körnerovy tvorby, která se v jeho knížkách vzájemně prolínají, jsou Sudety, odsun Němců či fanatický fašismus. Vláčil pak v roce 1967 zfilmoval i prózu Údolí včel, tematicky navazující na román z prostředí řádu německých rytířů ve 13. století v Prusku Písečná kosa z roku 1970. Körnerovo dílo rozhodně patřilo k tomu málu kvalitn...

Více od autora