Ernest Renan
Život Ježíšův

Ernest Renan

Joseph Ernest Renan byl francouzský filosof, spisovatel, religionista, historik a jazykovědec, člen Francouzské akademie. Ernest Renan se narodil, společně se svojí sestrou Henriettou, v poměrně zámožné rybářské rodině. Jeho otec byl kapitánem obchodní lodi, ale zemřel, když bylo synovi pět let, a Ernest byl pak vychováván ženami a kněžími; velký vliv na něho měla především jeho o dvanáct let starší sestra Henrietta. Studoval na církevních školách a na základě brilantních výsledků byl přijat na elitní církevní kolej v Paříži, kde se připravoval na kněžství. Nadchnul se nejprve pro scholastiku, ale pak se setkal s německým idealismem a četl s nadšením Kanta, Herdera a hlavně Hegela. Začal studovat hebrejštinu a všiml si nesrovnalostí v textu bible: viděl, že jazyk Tóry neodpovídá době Mojžíšově, že v knize Izajáš jsou zastoupena různá období a že kniha Daniel musela být napsána daleko později než příběh, který vypráví. Mezitím obdržel tonzuru a čtvero nižších svěcení, ale nakonec se rozhodl zříci se stavu kněžského, protože dospěl k přesvědčení, že bible je historickým produktem národní literatury, a ne knihou Božího zjevení. Roku 1845 opustil seminář a stal se učitelem. Mezi jeho žáky byl i později slavný chemik Marcellin Berthelot, který mu otevřel oči pro vědu a zůstal pak jeho trvalým přítelem. Roku 1847 získal Renan prestižní cenu za rukopis svých „Obecných dějin semitských jazyků“ a roku 1855 vydal „Srovnávací dějiny semitských jazyků“. V roce 1856 se oženil s dcerou malíře Henryho Scheffera; měli dvě děti, syna, jenž se stal malířem , a dceru Noémi, která se provdala za řeckého spisovatele a jazykovědce Ioannise Psycharise. Z pověření francouzské vlády se Renan v roce 1860 zúčastnil archeologické výpravy na Blízký východ k prozkoumání fénických starožitností a po návratu byl v lednu 1862 jmenován profesorem hebrejštiny na Collège de France. Ale již po první přednášc...