František Švantner
Život bez konce : II

1966 | Nakladatelství Mladá fronta

Druhý díl pokračuje v líčení životního příběhu hrdinky se snahou postihnout "všechen vnitřní, intimní život člověka" i samu podstatu života, nekonečnost jeho plynutí a obrozování ve vždy nových generacích. Druhý díl pokračuje v líčení životního příběhu hrdinky se snahou postihnout "všechen vnitřní, intimní život člověka" i samu podstatu života, nekonečnost jeho plynutí a obrozování ve vždy nových genera…cích.

Součástí souboru:

Život bez konce 1966 (2sv., 390 + 476, 1. vyd.)

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý cítit po vlhkosti, neautorská dedikace	Skladem pro e-shop	129 Kč
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~69 Kč~~ 59 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	399-875
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Bohumil Vašák
Překladatel:	Ondřej J Sekora
Edice:	29. svazek ed. 29. svazek ed. Kapka. Ilustrovaná řada
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	17. 7. 2025 9:50
Číslo položky:	1306479

O autorovi

František Švantner

František Švantner byl slovenský spisovatel – prozaik. František Švantner se narodil v rodině dělníka. Vzdělání získal ve svém rodišti, později v Podbrezové a na učitelském ústavu v Banské Bystrici. Po ukončení vzdělání pracoval jako učitel ve vícero slovenských městech , až nakonec krátce působil jako ředitel školy v Hronově. Pracoval také v místních organizacích Matice slovenské, kde byl činný v oblasti osvěty. Stal se členem Literárního odboru Umělecké besedy slovenské, vedoucím Tvořivého filmového kolektivu a také osvětovým inspektorem. Zemřel na mozkový nádor v nemocnici v Praze. Psát začal již v době svých studií na učitelském ústavu, kdy publikoval svoji první povídku v časopisu Svojeť. Ve své tvorbě čerpal hlavně z archaických mýtů a lidových balad. Velký vliv na jeho tvorbu měli Émile Zola, Victor Hugo, Charles Ferdinand Ramuz, Fjodor Michajlovič Dostojevskij, ze slovenských autorů to byli hlavně Margita Figuli, Ľudo Ondrejov či Dobroslav Chrobák, nicméně studoval i dílo E. A. Poa. Ve svých dílech oslavuje přírodu a přírodní život, využívá naturalistické a lyrické prostředky, využívá prvky iracionality a fantastiky, jakož i senzualismu a erotiky. Především zkoumá hranici mezi životem a smrtí. Vykresluje také psychologické, sociální a dobové motivace jednání svých postav a dějů. V tomto článku byl použit překlad textu z článku František Švantner na slovenské Wikipedii.

Více od autora