Děj románu Zimní včely se odehrává v posledních měsících druhé světové války. Příběh sledujeme prostřednictvím deníkových záznamů hlavního protagonisty Egidia Arimonda, suspendovaného gymnaziálního učitele latiny a dějepisu, který žije osaměle v městečku Kali nedaleko hranice s Belgií. Jeho hlavní zálibou a v podstatě jediným zdrojem příjmů je včelařství, ve společnosti včel tráví dlouhé hodiny. Deník začíná dnem, kdy se nedaleko městečka zřítí americké letadlo a vojenská hlídka zjistí, že jeden člen posádky pád nejspíše přežil a skrývá se v okolí. Kvůli pátrání po uprchlém letci do oblasti dorazí početné posily a obyvatelé městečka jsou nuceni vypořádat se s fanatickými stoupenci nacistického režimu.
Arimond, jenž byl kvůli epilepsii osvobozen do branné povinnosti, využívá nepřítomnosti většiny mužů svého věku, povolaných na frontu, a svádí jednu vdanou ženu za druhou. Stále se však nad ním vznáší hrozba eutanazie, před kterou ho chrání bratr Alfons, letecké eso luftwaffe. Před světem i svými nejbližšími skrývá Arimond tajemství: svých znalostí krajiny využívá k tomu, aby pomohl pronásledovaným Židům uprchnout do Belgie. A přestože si za své služby nechává zaplatit, neváhá v případě potřeby učinit více, než k čemu je nepsanou dohodou zavázán. Román zároveň ukazuje, jak fatálně dokáže totalitní minulost ovlivnit život i v znovuzískané svobodě.
Knihu doprovodil černobílými ilustracemi válečných letounů autorův syn Erasmus.