Jaroslav Kolář, Vladimír Havrda, Jiří Cejpek, Jitka Křesálková
Zeměpis světa : Evropa

1968 | Nakladatelství Orbis

Objemné dílo probírá všeobecné znaky Evropy, etnogenezi evropského obyvatelstva, etnostatistiku evropských národů, osídlení, zemědělství, průmysl, dopravu a nerostné zdroje Evropy. U jednotlivých zemí, jichž přehled následuje seznamuje se státním zřízením, historicko-politickým vývojem, obyvatelstvem, přírodními a hosp…odářskými poměry a někdy i zeměpisnými oblastmi. O Československu a SSSR bude pojednáno ve zvláštních svazcích. Objemné dílo probírá všeobecné znaky Evropy, etnogenezi evropského obyvatelstva, etnostatistiku evropských národů, osídlení, zemědělství, průmysl, dopravu a nerostné zdroje Evropy. U jednotlivých zemí…, jichž přehled následuje seznamuje se státním zřízením, historicko-politickým vývojem, obyvatelstvem, přírodními a hospodářskými poměry a někdy i zeměpisnými oblastmi. O Československu a SSSR bude pojednáno ve zvláštních svazcích.

Součástí souboru:

Zeměpis světa 1964 (4sv., 546 + 434 + 470 + 542, 1. vyd.)

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý opotřebená obálka	Skladem pro e-shop	199 Kč
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~59 Kč~~ 49 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	542 s., mp., fot., tb., rejstř
Jazyk:	česky
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	2. 1. 2024 10:20
Číslo položky:	722305

O autorech

Jaroslav Kolář

Jaroslav Kolár se narodil roku 1929 v Praze, vystudoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, absolvoval vědeckou aspiranturu a jako vědecký pracovník v letech 1953–1991 pracoval v Ústavu pro českou literaturu Československé akademie věd, později Akademie věd České republiky. Jeho ústředním zájmem je starší česká literatura. Podílel se na řadě výzkumných úkolů a na pracích encyklopedické povahy, vydával staročeské literární památky, zabýval se metodologií literárního studia starších období a jeho historií. Věnuje se problémům editologie, vlivu staré literatury na dobu národního obrození a vztahům mezi literaturou a folklorem. V roce 1991 se habilitoval jako docent na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy souborem studií o starší české literatuře. Od počátku devadesátých let zde vyučuje jako externí pedagog.

Více od autora

Jiří Cejpek

Jiří Cejpek byl vysokoškolský profesor, informační vědec, knihovník. V letech 1947–1950 studoval na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy knihovnictví a vzdělávání dospělých . V období 1950–1951 vedl knihovnu Studijního lidovýchovného ústavu FF UK, poté pokračoval v letech 1953–1956 v postgraduálním studiu knihovnictví a lingvistiky na tehdejší Filologické fakultě UK. Od roku 1956 vyučoval na katedře knihovnictví a vědeckých informací FF UK jako asistent a později odborný asistent. V roce 1968 byl jmenován docentem. V letech 1973–1990 nemohl z politických důvodů působit na univerzitě. V letech 1974–1985 pracoval ve Výzkumném oddělení Slovenské technické knihovny v Bratislavě a poté až do roku 1989 jako vedoucí projektového týmu Výzkumného oddělení Československého střediska výstavby a architektury v Praze. Po sametové revoluci se v roce 1990 vrátil a o rok později byl jmenován profesorem. V letech 1990–1994 vedl Katedru knihovnictví a vědeckých informací . Roku 1997 se stal emeritním profesorem UK. V letech 1991–2001 přednášel i na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě, kde v období 1994–1998 vedl Ústav bohemistiky a knihovnictví. V letech 2001–2005 vyučoval na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity na oboru FF MU VIK-Vědecké informace a knihovnictví. Zabýval se především dějinami knihoven, knihovnictvím a informační vědou.

Více od autora