Jeghiše Čarenc
Země Nairi

Jeghiše Čarenc

Jeghiše Čarenc, arménsky Եղիշե Չարենց, vlastním jménem Jeghiše Soghomonjan byl arménský básník, zakladatel moderní arménské literatury. Stal se obětí stalinského teroru během Velké čistky. Čarenc pocházel z rodiny obchodníka s koberci. V letech 1908–1912 studoval na střední škole v rodném městě, v roce 1915 se přihlásil do jednoho z arménských dobrovolnických oddílů, které se snažily zabránit arménské genocidě ze strany Turecka, a zúčastnil se obrany města Van. Roku 1916 začal v Moskvě studovat na Národní městské universitě Šaňavského. Komunistickou říjnovou revoluci přivítal, protože v ní viděl naději pro záchranu svébytnosti arménského národa a proto vstoupil roku 1918 do Rudé armády, se kterou se zúčastnil bojů o Carycin a později i občanské války v Arménii. Roku 1922 se vrátil do Moskvy, aby dokončil své vzdělání, a zapojil se plně do literárního života, ve kterém byl pod vlivem Proletkultu propagátorem odmítání předrevolučních literárních tradic. V letech 1923 až 1925 působil v diplomatických službách v Turecku a v západní Evropě. Své první básně publikoval Čarenc ještě při studiu na střední škole. Zpočátku byl ovlivněn francouzským a ruským symbolismem, později dal své dílo do služeb revoluce a hledal nové estetické principy pro vyjádření revolučních idejí. Psal však také intimní, hluboce emocionální lyriku, a právě pro tu je dodnes vysoce ceněn. V polovině 30. let se však v jeho díle začal projevovat pesimismus, vyvolaný zřejmě rozčarováním z národnostní praxe v Sovětském svazu, za který byl ostře kritizován a který se stal nakonec záminkou k jeho fyzické likvidaci. Roku 1937 byl jako údajný kontrarevolucionář zatčen a obviněn z nacionalismu, trockismu a dokonce i z terorismu. Ve vězeňské nemocnici pak za nejasných okolností zemřel, pohřben byl neznámo kde. Roku 1955 byl plně rehabilitován. Od roku 1967 je po něm pojmenováno arménské město Čarencavan....