Fridrich Szalay, Helena Szalayová
Želvy

1990 | Státní zemědělské nakladatelství

Autoři seznamují čtenáře se zařazením želv v biologickém systému, s jejich biologií - popisem a stavbou těla. V části o základech chovu uvádějí chovatelská zařízení a technologii chovu želv, jejich ošetřování, krmení a zazimování. Zvláštní kapitola je věnována nemocem želv v zajetí a jejich léčení. Ve speciální části a…utoři uvádějí 45 druhů želv. Autoři seznamují čtenáře se zařazením želv v biologickém systému, s jejich biologií - popisem a stavbou těla. V části o základech chovu uvádějí chovatelská zařízení a technologii chovu želv, jejich oš…etřování, krmení a zazimování. Zvláštní kapitola je věnována nemocem želv v zajetí a jejich léčení. Ve speciální části autoři uvádějí 45 druhů želv.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	135 s., 8 s. barev. obr. příl
Jazyk:	česky
ISBN10:	8020900500
ISBN:	9788020900500
Překladatel:	Hana Gregorová
Edice:	Živočíšna výroba, Chov
Vydání:	Vyd. 2. (v SZN první)
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	6. 7. 2025 16:2
Číslo položky:	1293142

O autorech

Fridrich Szalay

Ochránce přírody, knihy o akvaristice a chovatelství. 15. 12. 1949 na pravej strane Dunaja v bratislavskej Petržalke. Okolie Petržalky bolo v tých rokoch ešte čarovnou lužnou krajinou s množstvom mŕtvych ramien, tichými zákutiami a s bohatým živočíšnym svetom... Pre vnímavého mládenca bolo toto prostredie rozhodujúce pri formovaní jeho vzťahu k prírode. Pri Pečenskom ramene prežíval väčšinu voľného času a tu ho inšpirovali hlavne obojživelníky a plazy, tu sa „zoznámil“ aj s korytnačkami, ktoré sa napokon stali jeho celoživotným predmetom záujmu. Po ukončení strednej školy a vojenskej služby začal pracovať v SAV a zároveň aktívne spolupracoval so SZOPK, kde v rámci ochranárskych aktivít spoločne s J. Gregorom začali ako prví záchranné akcie pri migrácii obojživelníkov v Bratislave na Železnej studničke . V 1975 prešiel pracovať do bratislavskej ZOO. Tu založil herpetologický krúžok , ktorého jedným z cieľov bola aj ochrana korytnačky močiarnej. V tom čase mala bratislavská ZOO najväčšiu kolekciu korytnačiek. V 1988 nastúpil ako odborný pracovník do štátnej ochrany prírody, konkrétne ako správca PR Šúr. Okrem permanentných prác spojených s ochranou rezervácie, v areáli Biologickej stanice organizačne zabezpečil a aktívne sa podieľal na vybudovaní troch odchovní korytnačky močiarnej a niekoľkých malých jazierok pre rozmnožovanie obojživelníkov. Okrem našej korytnačky močiarnej študuje celú túto skupinu plazov a kvôli nim precestoval viaceré krajiny, hlavne južnú Európu, Afriku a Karibik. Záujem a značné vedomosti o plazoch sa odrážajú i v jeho bohatej publikačnej činnosti. Spomenieme len niektoré, napr. s tematikou herpetologickou: „Metodicko-námetová príručka č. 6 SZOPK“, „ Záverečná práca ŠPR Šúr “, ,,Červené zoznamy flóry a fauny NPR Šúr “- u oboch spracoval časť obojživelníky a plazy, s tematikou chovateľsk...

Více od autora