Václav Kaplický
Železná koruna : Kovář z Řasnice - II

1967 | Nakladatelství Československý spisovatel

Nespokojenost, rozhořčení a odhodlanost poddaného lidu v Čechách donutily císaře Leopolda I., aby roku 1680 vydal v Pardubicích robotní patent, v němž učinil nevolníkům jisté ústupky. Zůstaly však jen na papíře a krutý útlak na šlechtických panstvích nepominul. A první povstal opět lid na frýdlantském panství Gallasově… v čele se svým neohroženým vůdcem Ondřejem Stelzigem, kovářem z Řasnice. Nespokojenost, rozhořčení a odhodlanost poddaného lidu v Čechách donutily císaře Leopolda I., aby roku 1680 vydal v Pardubicích robotní patent, v němž učinil nevolníkům jisté ústupky. Zůstaly však jen… na papíře a krutý útlak na šlechtických panstvích nepominul. A první povstal opět lid na frýdlantském panství Gallasově v čele se svým neohroženým vůdcem Ondřejem Stelzigem, kovářem z Řasnice.

Součástí souboru:

Železná koruna 1967 (2sv., 407 + 345, 4. vyd.)

Vytvořit poptávku

O knize

Vazba:	Pevná
Počet stran:	345
Jazyk:	česky
Vydání:	Vyd. 4., V Československém spisovateli 3.
Vydáno v:	Praha

O autorovi

Václav Kaplický

Václav Kaplický byl český prozaik, publicista, autor beletristických kronik z českých dějin a legionářské prózy. Především je znám jako autor historické beletrie. Narodil se na samotě Červený Dvůr nedaleko Kozího Hrádku, kde byl jeho otec Emanuel Kaplický nájemcem dvora. Studoval na gymnáziu a reálce v Táboře, kde po tu dobu bydlel v domě na náměstí blízko školy . Roku 1914 odmaturoval a hned roku následujícího byl odveden do první světové války a dostal se na haličskou frontu. Zde byl 10. 8. 1916 zajat, a 1. 9. téhož roku vstoupil do československých legií a stal se členem 1. střeleckého pluku. Roku 1918 byl delegátem zakázaného II. vojenského sjezdu legií, po tomto zjištění byl zatčen a vězněn ve Vladivostoku. Po návratu do Československa se stal zaměstnancem sekretariátu socialistického Svazu československých legionářů, krátce na to byl úředníkem ministerstva národní obrany. V letech 1922–1950 pracoval v několika nakladatelstvích , nejprve jako úředník a později jako odpovědný redaktor, kupř. v roce 1926 pracoval v redakci publikace Adolfa Zemana Cestami odboje – Jak žily a kudy táhly československé legie. Od roku 1950 se věnoval pouze literatuře v tomto období téměř výhradně historické próze a těžištěm jeho tvorby se stala doba husitská a doba pobělohorská. V roce 1978 byl jmenován národním umělcem. Byl přítelem spisovatele a humoristy Jaroslava Žáka, jehož po Vítězném únoru 1948 podporoval. Václav Kaplický je pochován na čestném místě – vyšehradském hřbitově. Busta na jeho hrobě je dílem sochaře Břetislava Bendy. Na námět Kaplického románu Kladivo na čarodějnice natočil v roce 1969 režisér Otakar Vávra stejnojmenný film s Vladimírem Šmeralem v roli inkvizitora Bobliga....

Více od autora