Jiří Frejka
Železná doba divadla : projevy z války

1945 | Nakladatelství Melantrich

Soubor nejdůležitějších statí významného představitele české divadelní avantgardy, uveřejněných během 2. světové války. Soubor nejdůležitějších statí významného představitele české divadelní avantgardy, uveřejněných během 2. světové války.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

knižní blok uvolněný

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý knižní blok uvolněný	Skladem pro e-shop	~~49 Kč~~ 45 Kč
	Stav Dobrý ex libris původního majitele	Skladem pro e-shop	45 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, knižní blok uvolněný
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	136 , 24 nečíslovaných obrazových příloh
Jazyk:	česky
Edice:	Kmeň
Vydání:	První vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	20. 4. 2025 15:7
Číslo položky:	1215109

O autorovi

Jiří Frejka

Jiří Frejka byl český režisér, divadelní teoretik a pedagog, jedna z nejvýznamnějších osobností české meziválečné divadelní avantgardy. Pocházel ze staré lesnické rodiny, jeho otec Josef Frejka byl lesním správcem v Útěchovicích , matka Kateřina, rozená Hájková, pocházela z Červené Řečice. Jiří byl nejmladší ze šesti dětí. Dětství a dospívání v kultivované rodině uprostřed krásné přírody mělo vliv na jeho pozdější umělecké vnímání. Čtyři roky chodil do obecné školy, potom na gymnázium v Praze, kde vynikal v literatuře, filozofii, latině, řečtině a němčině. Začal se zajímat o divadlo, i když pro svou extrémně plachou a ostýchavou povahu nemohl vystoupit ve školních představeních jako herec. Sblížil se se skupinou posluchačů pražské konzervatoře a pro jejich veřejné vystoupení napsal v roce 1923 svou dramatickou prvotinu, antickou frašku Kithairon. Představení se konalo v Měšťanské besedě a hráli v něm mj. Václav Trégl, František Salzer, Nina Bártů, bratři Rádlové a Ella Posnerová. Po maturitě na gymnáziu studoval na Filosofické fakultě UK historii, filozofii a estetiku. Vzdělání zakončil absolutoriem v říjnu 1929. Hlavním smyslem života však pro něho bylo divadlo. Při studiu pokračoval Frejka v divadelní činnosti a krátce navštěvoval dramatické oddělení pražské konzervatoře. Jeho formální studium konzervatoře mu umožnilo stát se členem žákovského spolku a usednout u režisérského stolku při mnoha představeních, pořádaných s oficiálním souhlasem ředitelství pod hlavičkou sdružení posluchačů konzervatoře, např. v Legií malých a na Scéně adeptů, kde se scházela skupina elévů činohry Národního divadla a posluchačů dramatického oddělení konzervatoře. Pod Frejkovým vedením pak nastudovali a uvedli mladí konzervatoristé v únoru 1925 ve vyšehradském divadle Na slupi úpravu hry George Dandin od Molièra, pod názvem Cirkus Dandin a několik dal...

Více od autora