Bohumír Mráz, Karel Funk
Zdeněk Hajný

1998 | Nakladatelství BB art

Kniha má za cíl nahlédnout hlavně obrazem do umělecké tvorby Zdeňka Hajného od začátku sedmdesátých let do současnosti. Stručně kronikářsky zaznamenat, jak šel umělcův život, nahlédnout do poutních síní chodovské galerie Cesty ke světlu a dalších svatyň, jejichž duchovně i tělesně léčivou účinnost umocňuje Hajného dílo…. A hlavně nahlédnout do krajiny srdeční samotného tvůrce 76 miniaturními reprodukcemi jeho obrazů. Kniha má za cíl nahlédnout hlavně obrazem do umělecké tvorby Zdeňka Hajného od začátku sedmdesátých let do současnosti. Stručně kronikářsky zaznamenat, jak šel umělcův život, nahlédnout do poutních sí…ní chodovské galerie Cesty ke světlu a dalších svatyň, jejichž duchovně i tělesně léčivou účinnost umocňuje Hajného dílo. A hlavně nahlédnout do krajiny srdeční samotného tvůrce 76 miniaturními reprodukcemi jeho obrazů.

Stav

Dobrý

obálka s oděrkami

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, obálka s oděrkami
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	216
Jazyk:	česky
ISBN10:	807257003X
ISBN:	9788072570034
Ilustrátor:	Zdeněk Hajný
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	20. 5. 2025 13:4
Číslo položky:	1240653

O autorech

Bohumír Mráz

Bohumír Mráz byl historik a teoretik umění, kurátor, překladatel, středoškolský a vysokoškolský pedagog a redaktor. Manžel historičky umění Marcely Mrázové. Absolvoval Masarykovo gymnázium v Plzni a poté v letech 1949–1953 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy dějiny umění a historii. Roku 1953 obhájil diplomovou práci Karel Postl a základy české krajinomalby, která mu byla roku 1967 uznána jako rigorózní . Od roku 1954 působil jako asistent prof. Vojtěcha Volavky na Katedře dějin umění Filozofické fakulty UK, ale roku 1960 byl z politických důvodů donucen odejít. Pracoval pak jako redaktor Nakladatelství československých výtvarných umělců, 1961–1962 jako nezávislý publicista, od roku 1962 byl redaktorem Československé vlastivědy nakl. Horizont. Svazek Československá vlastivěda: Lidová kultura, díl III, vyšel roku 1968, následující Film a fotografie byl po sovětské okupaci skartován. Roku 1969 byl rehabilitován, ale počátkem normalizace byl opět perzekvován a nemohl se vrátit na FF UK. V letech 1969–1975 byl redaktorem nakladatelství Horizont, v letech 1972–1990 působil jako učitel dějin umění na Střední průmyslové škole grafické v Praze, v letech 1976–1977 též na Vyšší uměleckoprůmyslové škole v Praze na Žižkově, 1988–2001 na Výtvarné škole Václava Hollara. Po pádu komunistického režimu působil jako vysokoškolský pedagog a přednášel dějiny umění a filozofii na FAMU v Praze a na Institutu tvůrčí fotografie FF Slezské univerzity v Opavě. Působil jako kritik a recenzent časopisů Výtvarná práce a Výtvarné umění , v 60. letech byl výtvarným redaktorem časopisu Tvář. Od roku 1966 byl členem AICA, v letech 1965–1970 člen výstavní komise a komisař výstavní síně na Karlově náměstí. Publikoval odborné články v časopisech Umění, Výtvarné umění, Výtvarná kultura, Výtvarná práce, Ateliér, Dějiny a současnost, Tvář, Listy, Estetická vý...

Více od autora

Karel Funk

Karel Funk také Carolus Borromeus Funck byl český kreslíř a mědirytec. Studoval gymnasium, roku 1800 vstoupil na novou Akademii pražskou a roku 1803 vystoupil a přijal místo úředníka. V roce 1808 byl zaměstnán v Královské státní účtárně jako ingrosista. Studoval v ateliéru Josefa Berglera novodobé malířství a rytectví. Na výstavě Pražské akademie v Klementině v roce 1826 vystavil kresbu Kristus modlící se na hoře Olivetské. V seznamu Všeobecné zemské výstavy roku 1891 v Praze byly zapsány pod čísly 993-994 miniatury podobizen Vojtěcha Novotného a jeho manželky z majetku Františka Adolfa Borovského. Namaloval portrét pražského arcibiskupa Wilhelma Florentina a po jeho smrti v roce 1810 zhotovil jeho rytinu. Byl prvním učitelem Karla Würbse. Citace z rodinné kroniky uvádí: Mistrně i barvami olejovými portréty prováděl, mnohá významná osoba seděla mu a on si tak na pěkný peníz přišel. Žil v Praze na Malé Straně. Jeho otec Andreas Thadeus Funck, absolvent přednášek montanistiky Jana Tadeáše Antonína Peithnera, byl v letech 1765–1775 úředníkem Pražské mincovny.

Více od autora