Paul Éluard
Zbraně bolesti

1977 | Nakladatelství Odeon

Sbírka poezie shrnuje vedle tří básní o bojujícím Španělsku verše z druhé světové války. Autor v nich dává výraz naději, lásce ke svobodě, ke své vlasti a k jejím neznámým a nejmenovaným hrdinům. Sbírka poezie shrnuje vedle tří básní o bojujícím Španělsku verše z druhé světové války. Autor v nich dává výraz naději, lásce ke svobodě, ke své vlasti a k jejím neznámým a nejmenovaným hrdinům.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 24 h (15. 5. 2026)

Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 24 h (15. 5. 2026)	49 Kč
Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 24 h (15. 5. 2026)	~~59 Kč~~ 49 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 24 h (15. 5. 2026)	~~59 Kč~~ 49 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	103
Jazyk:	česky
Editor:	Adolf Kroupa
Vydání:	Vydání první.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	28. 11. 2025 15:5
Číslo položky:	1478680

O autorovi

Paul Éluard

Paul Éluard , vlastním jménem Eugène Emile Paul Grindel , byl francouzský básník, jeden ze zakladatelů surrealistického hnutí. Byl levicově orientován, antimilitarista, účastnil se protifašistického odboje. Narodil se v Saint-Denis v rodině účetního Clémenta Grindela a švadleny Jeanne Cousin. V první světové válce působil na frontě jako zdravotník, v té době se také stal antimilitaristou. Ve svých 16 letech onemocněl tuberkulózou, musel ukončit studia a odjet na léčbu do švýcarského sanatoria Davos. Tam také poznal svou první ženu Galu , se kterou se v roce 1917 oženil. Měli spolu dceru jménem Cécile. V té době začal Éluard psát své první básně, částečně inspirované Waltem Whitmanem. V roce 1918 jej objevil Jean Paulhan a představil ho André Bretonovi a Louisi Aragonovi - tím se stal ústřední postavou pařížské dadaistické skupiny, kde patřil k levému proudu . Později se přidal ke skupině surrealistů. Po manželské krizi, díky které hodně cestoval, se v roce 1924 vrací do Paříže. Do básní se promítají jeho problémy z tohoto období: vrátila se mu tuberkulóza a žena jej opustila se Salvadorem Dalím. V roce 1934 se oženil s modelkou jeho přátel Mana Raye a Pabla Picassa jménem Nusch , považovanou za jakéhosi maskota surrealistického hnutí. Během druhé světové války byl členem francouzského hnutí Résistance. Bojoval také svými básněmi, např. Svoboda , nebo Les sept poèmes d'amour en guerre . V roce 1942 se stal členem Francouzské komunistické strany, což mělo za následek jeho odklon od surrealismu. Později dokonce vyzdvihoval Stalina a prohlášením „mám dost práce s nevinnými, kteří prokazují svoji nevinnost, než abych měl čas na vinné, kteří se přiznali“ veřejně odsouhlasil popravu Kunderova přítele Záviše Kalandry . Zármutek z předčasné ...

Více od autora