Josef Karel Šlejhar
Zátiší

1930 | Nakladatelství Aventinum

Obsahuje povídky Lakomec, Jumr se vrátil a Pobuda.

Tři prózy Zátiší jsou příkladnou ukázkou Šlejharova vzníceného vidění, jemuž pod skly mysticismu narůstají všední fakta a události do obrovitých a někdy až násilně groteskních obrazů. Svým vidinám zpuštění obětuje nejednu pravděpodobnost líčeného děje, třebaže z…kušenostní podklad tvoří jádro každé práce.
Knižně vydal Zátiší po prvé Josef Pelcl 1898 s umělecky zajímavou obálkou českého Němce Emila Orlika. V zadumaném starci, okolo jehož ztýraného těla se ovíjí trnité houští, jest spatřovati nejen ohlas pesimistického výhledu Šlejharova, nýbrž i kus dekadentní nálady dobové, jež nutkala kresebně zvládnouti bezútěšnou nicotu žití. Časopisecky byl vydán Lakomec v Zábavních listech XII a Pobuda s původním názvem Modrák, v beletristické příloze Času 1896, č. 1.
. Obsahuje povídky Lakomec, Jumr se vrátil a Pobuda.

Tři prózy Zátiší jsou příkladnou ukázkou Šlejharova vzníceného vidění, jemuž pod skly mysticismu narůstají všední fakta a události do obrovitý…ch a někdy až násilně groteskních obrazů. Svým vidinám zpuštění obětuje nejednu pravděpodobnost líčeného děje, třebaže zkušenostní podklad tvoří jádro každé práce.
Knižně vydal Zátiší po prvé Josef Pelcl 1898 s umělecky zajímavou obálkou českého Němce Emila Orlika. V zadumaném starci, okolo jehož ztýraného těla se ovíjí trnité houští, jest spatřovati nejen ohlas pesimistického výhledu Šlejharova, nýbrž i kus dekadentní nálady dobové, jež nutkala kresebně zvládnouti bezútěšnou nicotu žití. Časopisecky byl vydán Lakomec v Zábavních listech XII a Pobuda s původním názvem Modrák, v beletristické příloze Času 1896, č. 1.
.

Stav

Mírně opotřebená

vazba rozpadlá, volné archy i obálka

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Mírně opotřebená
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	168
Jazyk:	česky
Edice:	275. svazek ed. 275. svazek ed. Aventinum, 4. svazek ed. 4. svazek ed. Spisy / Josef Karel Šlejhar
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	4. 11. 2020 12:42
Číslo položky:	125423

O autorovi

Josef Karel Šlejhar

Josef Karel Šlejhar byl český naturalistický spisovatel. Josef Karel Šlejhar se narodil jako nejstarší ze čtyř dětí. Jeho otec Arnošt Šlejhar byl obchodník s bavlnou, matka Josefa, rozená Ulmannová. Pro neshody mezi rodiči byl vychováván babičkou Karolinou Ulmannovou, mlynářkou v Dolní Branné u Vrchlabí. V letech 1877 - 1881 vystudoval reálku v Pardubicích. Po třech letech studia chemie na pražské technice studia pro nemoc zanechal. Vystřídal mnoho zaměstnání, pracoval jako technický úředník v cukrovaru, byl sedlákem na zděděném statku v Dolní Kalné. Měl celý život existenční i rodinné problémy. 9. února 1892 se ve vinohradském kostele sv. Ludmily oženil. Jeho manželkou se stala Johanna Nepomucká , dcera vinohradského řezníka Františka Nepomuckého. Rodina Josefa Karla Šlejhara bydlela na pražských Vinohradech, kde se jim roku 1893 narodila dcera Johanna, v letech 1894 a 1896 synové Josef a Arnošt. Celkem se manželům narodilo sedm dětí, ze kterých přežily jen tři. Roku 1892 se Šlejharovi odstěhovali k rodičům do Staré Paky. Šlejharova povídka, uveřejněná v Květech v březnu 1893 a nazvaná Sezima, vyvolala kritickou reakci novopackých občanů. Ti zveřejnili v Národních listech otevřený dopis Šlejharovi, ve kterém se vůči jeho popisům místních občanů ohrazují a spisovatele nazývají "nedoukem" a o práci samotné píší, že "...je výpotkem chorého mozku a výmyslem šílence..." Po konfliktu v Nové Pace se rodina v roce 1895 usídlila na statku v Dolní Kalné, který Josef Karel Šlejhar zdědil po dědečkovi z otcovy strany. Hospodaření se ztrátami a silné rozpory mezi manželi vedly k rozpadu manželství, rozvodu a Šlejharově odchodu ze statku. Dolní Kalná je nejen místem, kde Karel Josef Šlejhar hospodařil a kde došlo k rozpadu jeho manželství. Obec inspirovala jeho dílo, zejména romány Lípa a Vraždění. Od roku 1901 až do své smrti byl Josef Karel Šlejhar učit...

Více od autora