Dobroslav Líbal, Jindřich Tomas, František Kopecký, Antonie Charvátová
Žatec : české město ve vývoji architektury a urbanistiky

1958 | Nakladatelství St. ústav pro rekonstrukci památkových měst a objektů

Přesně sto let poté, kdy vyšla rozsáhlá vlastivěda žateckého okresu se sedmnáctičlenný autorský kolektiv pokusil nově zpracovat dějiny Žatce – přirozeného historického centra středního Poohří a střediska světoznámé chmelařské oblasti. Region byl intenzivně osídlený už od pravěku. V první polovině 10. století vzniká v Ž…atcivýznamné sídlo přemyslovské hradské správy. Jméno samotné se poprvé objevuje v písemných pramenech už k roku 1004. Přerod raně středověké sídelní aglomerace v město posvětil udělením privilegií Přemysl Otakar II. roku 1265. Od té doby se mnohokrát v historii města promítly osudy celého českého státu. Autoři se nevyhýbají ani složité problematice poznamenané koexistencí dvou zde žijících národů – Čechů a Němců. Poprvé jsou zde uceleně prezentovány i dějiny 20. století až do roku 1989. Speciální kapitola je věnována historii pěstování chmele na Žatecku. Čtenář najde v knize mnoho nových i dosud nepublikovaných informací o historickém vývoji města, kde je pivo doma. Publikace vychází u příležitosti oslav milénia první písemné zmínky o Žatci. Přesně sto let poté, kdy vyšla rozsáhlá vlastivěda žateckého okresu se sedmnáctičlenný autorský kolektiv pokusil nově zpracovat dějiny Žatce – přirozeného historického centra středního Poohří a středi…ska světoznámé chmelařské oblasti. Region byl intenzivně osídlený už od pravěku. V první polovině 10. století vzniká v Žatcivýznamné sídlo přemyslovské hradské správy. Jméno samotné se poprvé objevuje v písemných pramenech už k roku 1004. Přerod raně středověké sídelní aglomerace v město posvětil udělením privilegií Přemysl Otakar II. roku 1265. Od té doby se mnohokrát v historii města promítly osudy celého českého státu. Autoři se nevyhýbají ani složité problematice poznamenané koexistencí dvou zde žijících národů – Čechů a Němců. Poprvé jsou zde uceleně prezentovány i dějiny 20. století až do roku 1989. Speciální kapitola je věnována historii pěstování chmele na Žatecku. Čtenář najde v knize mnoho nových i dosud nepublikovaných informací o historickém vývoji města, kde je pivo doma. Publikace vychází u příležitosti oslav milénia první písemné zmínky o Žatci.

Stav

zašlá obálka

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	zašlá obálka
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	64
Jazyk:	česky
Edice:	Publikace Státního ústavu pro rekonstrukci památkových měst a objektů
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	30. 7. 2019 16:24
Číslo položky:	69316

O autorech

Dobroslav Líbal

Dobroslav Líbal byl český historik architektury a urbanismu. Narodil se v rodině pražského advokáta Dr. Karla Líbala a jeho ženy Růženy, rozené Zátkové, kteří uzavřeli sňatek dne 4. června 1910. Na přání rodičů nejprve vystudoval právnickou fakultu University Karlovy. Promoval v roce 1935. Začal pracovat jako koncipient v kanceláři svého otce. Pokračoval ve studiu dějin umění a klasické archeologie na filosofické fakultě University Karlovy. Zde byl žákem profesorů Antonína Matějčka a Josefa Cibulky. Promován byl v roce 1945. Pracoval na svém díle Gotická architektura v Čechách a na Moravě, což měla být jeho habilitační práce. Po únoru 1948 mu ale bylo další působení na Universitě Karlově znemožněno. Nastoupil do ateliéru R nově vzniklého podniku Stavoprojekt. Tento ateliér byl v roce 1954 základem Státního ústavu pro rekonstrukci památkových měst a objektů . Vedl zde ateliér tvorby stavebně historických průzkumů. Kvůli komunistickým kádrovým prověrkám byl v roce 1958 vedoucího postavení na několik let zbaven. Vypracoval a stále zdokonaloval metodiku tvorby pasportů památkových budov, které vznikaly jako týmová práce odborníků různých oborů . Pasport objektu obsahuje historii stavby, stavební a architektonický popis, popis aktuálního technického stavu a doporučení pro další využití objektu. Součástí je i plánová a fotografická dokumentace. Prvními takto zdokumentovanými objekty byl areál Ungeltu na Starém Městě pražském v roce 1951. Takto byly zdokumentovány všechny budovy Pražské památkové rezervace. Tyto průzkumy vznikaly pod Líbalovým vedením celých 40 let a představují mimořádné a mezinárodně oceňované dílo. Ateliérem prošli pozdější přední památkáři, například: Martin Ebel, Mojmír Horyna, Josef Hyzler, Hubert Ječný, František Kašička, Luboš Lancinger, Petr Macek, Jan Muk, Jiřina Muková, Olga Novosadová, Jaroslav Vajdiš, Milada Vilímková, Pavel Zahr...

Více od autora

Jindřich Tomas

Narozen 23. 5. 1927 v Praze, zemřel 22. 9. 2010 v Litoměřicích. PhDr., historik, specializace na dějiny českých měst, regionální historii Litoměřicka, archivnictví a dějiny orientálních zemí .

Více od autora