František Hrubín
Zasadil dědek řepu : podle stejnojmenného kresleného filmu

1947 | Československé filmové nakladatelství

Verše Františka Hrubína o veliké řepě a nenasytném dědkovi, který nakonec pochopil, že "jeden bez druhého nedokáže nic".
To všechno doprovázeno překrásnými ilustracemi Jiřího Trnky. Verše Františka Hrubína o veliké řepě a nenasytném dědkovi, který nakonec pochopil, že "jeden bez druhého nedokáže nic".
To všechno doprovázeno překrásnými ilustracemi Jiřího Trnky.

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 18. 12. 2025.

Stav

Intaktní stav, v orig. ochranném přebalu

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Intaktní stav, v orig. ochranném přebalu
Poznámka:	obálka Jiří Trnka
Vazba:	pevná
Počet stran:	32
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Jiří Trnka
Vydání:	I. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	2. 2. 2018 14:30
Číslo položky:	24327

O autorovi

František Hrubín

František Hrubín byl český spisovatel, básník , později básník obav, dramatik, scenárista, překladatel knížek především z francouzštiny. Narodil se na Královských Vinohradech v domě čp. 486 v rodině stavitelského asistenta Františka Hrubína z Břežan a Anny, rozené Novotné z Lešan . Rodina žila na Královských Vinohradech, po vypuknutí první světové války ale otec narukoval. Matka se proto v roce 1914 přestěhovala, s Františkem i jeho jednoročním bratrem Josefem, ke svému otci, chalupníku Josefu Novotnému, do Lešan. V Lešanech v Posázaví prožil František Hrubín své dětství a v letech 1916–1922 zde chodil do školy. Posázaví, které zobrazil např. v dílech Romance pro křídlovku, Zlatá reneta či Lešanské jesličky, zůstalo jeho celoživotní inspirací. Studoval na několika gymnáziích v Praze, po maturitě v roce 1932 se neúspěšně pokoušel vystudovat filozofii a práva na Karlově univerzitě. Od roku 1934 byl zaměstnán v Městské knihovně v Praze a později na ministerstvu informací. V roce 1946 se stal spisovatelem z povolání. 2. prosince 1939 se oženil s Jarmilou Holou, s níž měl dceru Jitku a syna Víta . Výrazně se podílel na založení dětského časopisu Mateřídouška, v letech 1945–1948 ho redigoval. Na II. sjezdu Svazu československých spisovatelů spolu s Jaroslavem Seifertem odvážně kritizoval spojení literatury a politiky. Zastal se zde nejen perzekvovaných, ale i zavřených básníků . Emotivně odmítl odsuzující názory Ladislava Štolla na poezii Františka Halase. Na sjezdu byl též zvolen do Ústředního výboru Svazu. Jeho vystoupení vedlo nejprve k zákazu literární činnosti, velice brzy mu bylo povoleno překládat a psát literaturu pro děti, jeho samostatná tvorba procházela různými obdobími zákazů a vydáván...

Více od autora