Knihy
Beletrie
Vladimir Levstik
Zákon kladiva

Vladimir Levstik
Zákon kladiva : povídka ze světové války

1927 | Nakladatelství Šolc a Šimáček

Beletrie

Povídka ze světové války. Povídka ze světové války.

Stav

Dobrý

neautorský podpis

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, neautorský podpis
Poznámka:	vazba Rajman
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	195
Jazyk:	česky
Překladatel:	František Malík
Edice:	56. svazek ed. 56. svazek ed. Matice lidu
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	11. 5. 2026 14:15
Číslo položky:	1738453

O autorovi

Vladimir Levstik

Vladimir Levstik , rozený Ciril Levstik, byl slovinský spisovatel, básník a překladatel především z ruštiny. Narodil se ve Šmihelu nad Mozirjem. Otec Michael byl učitel. Měl dva mladší sourozence. Jeho křestní jméno bylo Ciril, jméno Vladimir začal používat až v roce 1904. V roce 1887 byl jeho otec přemístěn do obce Št. Andraž nad Polzelo, kde Levstik strávil své dětství a chodil na základní školu. V letech 1896–1899 navštěvoval gymnázium v Celji, v letech 1899–1901 v Mariboru a v letech 1901–1903 v Lublani. Roku 1903 zanechal studia, podle některých zdrojů kvůli chudobě, podle jiných kvůli sporům s otcem. Byl to druhý Slovinec , který se živil jako spisovatel, básník a překladatel z povolání. V letech 1906 a 1907 žil v Paříži, kde se seznámil s literárními směry a proudy. Kvůli své účasti v nacionalistickém hnutí byl během 1. sv. války zavřen v internačním táboře v Mittergrabernu. Zavřen byl až do roku 1917. Po propuštění se nesměl vrátit do Lublaně, proto žil v Praze, kde také vzniklo jeho dílo Zápisky Tiny Gramontové. Potom se přestěhoval ke své sestře Věře, která pracovala jako učitelka na základní škole v Št. Juriju pod Taborom v Savinjské dolině . U ní zůstal do dubna 1918, překládal Dostojevského a psal své nejlepší dílo "Gadje gnezdo". Po návratu do Lublaně onemocněl a léčil se v Kranji. Od roku 1932 žil v Paříži. Své poslední léta strávil v Celji, blízko svého rodného kraje. Roku 1957 tam i zemřel. Básně začal psát už na základní škole. Roku 1903 vyšla jeho první báseň v Ljubljanskem zvonu. Respektovaným básníkem byl hlavně v letech 1906-1910. Spolupracoval především s novinami Ljubljanski zvon, Slovan, Slovenka a Naš list. Jeho prvním básnickým tématem byla jeho vlast a národní motivy. V romanci Kralj Matjaž se objevují motivy svobody a bojácnosti. V jeho poezii můžeme nalézt neustálé hledání smyslu života, zoufalství, a zklamání nad sebou samým i celým světem....

Více od autora