Otakar Pertold
Základy všeobecné vědy náboženské

1920 | Nakladatelství Jaroslav Šnajdr

Stav

Mírně opotřebená

předsádka s fleky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, předsádka s fleky
Vazba:	pevná
Počet stran:	283
Jazyk:	česky
Edice:	2. svazek ed. 2. svazek ed. Knihy východní
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Kladno
Vystaveno:	2. 4. 2026 16:56
Číslo položky:	1686912

O autorovi

Otakar Pertold

Otakar Pertold byl český indolog, historik náboženství, etnolog a religionista. Bývá považován za průkopníka religionistiky v Československu. Byl 1. profesorem religionistiky na Karlově univerzitě. Byl členem mnoha vědeckých komunit a za svého života publikoval mnoho knih a studií v odborných časopisech, především v souvislosti s východním náboženstvím. Narodil se v Jaroměři. Roku 1902 odmaturoval na gymnáziu ve Slaném a poté začal studovat na Karlově univerzitě matematiku, filozofii a fyziku. Za nedlouho začal studovat orientální jazyky a náboženství Indie. Za těchto studií se dostal do Anglie, Francie, Nizozemska i Německa, kde navštěvoval přednášky indologa Paula Deussena. V roce 1908 studia završil doktorskou prací Herbatismus v pedagogické literatuře anglické a americké. Následující rok se poprvé vydal do Indie a na Cejlon. S příchodem první světové války odchází na frontu, ale již rok po jejím skončení se habilitoval díky práci Cejlonská božstva Gará a Girí. Příspěvek k poznání původního náboženství cejlonského. V roce 1920 vydává jedno ze svých stěžejních děl Základy všeobecné vědy náboženské. Mezi lety 1920-1923 pracoval jako konzul v indické Bombaji. Od roku 1927 působil jako mimořádný, od roku 1934 jako řádný profesor srovnávací vědy náboženské na Karlově univerzitě. Během okupace byl nucen odejít z akademické půdy na venkov. Po skončení války zaujal místo vedoucího etnologické katedry a historie náboženství. Po roce 1948 se přihlásil k marxismu-leninismu a stal se vědecky i společensky konformním s komunistickým režimem. Pertold pojímal náboženství specifickým způsobem. V každém náboženství spatřoval tří složky: rozumovou, citovou a složku kultu. Náboženství dělil na tři stupně: Původ náboženství spatřoval v lidské představivosti nadpřirozena . Odmítl tak nejen Spencerovu a Tylorovu teorii o původu náboženství, ale odmítl také koncepci J. G. Frazera, který spatřoval prv...

Více od autora