František Lexa
Náboženská literatura staroegyptská : Díl 1-2

František Lexa

František Lexa byl český egyptolog, zakladatelem české egyptologie. Působil také jako profesor egyptologie na Karlově univerzitě a přispěl k založení Československého egyptologického ústavu. Narodil se v rodině právníka v Pardubicích. Rodina se v 80. letech 19. století odstěhovala do Prahy, kde navštěvoval gymnázium v Žitné. Mezi jeho učitele patřil i Alois Jirásek, který vyučoval zeměpis a dějepis. Po gymnáziu nastoupil v roce 1894 na Filozofickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity. Původní studijní obory matematika a fyzika rozšířil v dalších ročnících o filozofii a psychologii.Mezi jeho spolužáky patřil Zdeněk Nejedlý. Přednášel mu mimo jiné T. G. Masaryk. Po studiích učil krátce středoškolskou matematiku a fyziku na malostranském gymnáziu a na C. K. Vyšším gymnasiu v Hradci Králové, ale jeho zájem stále více směřoval k filozofii a psychologii. V roce 1903 se stal doktorem filozofie a tématem jeho habilitační práce byla psychologie písma. Odtud se dostal k zájmu o původ písma a studiu staroegyptského písma. V roce 1905 se začal učit starou egyptštinu a přeložil jednu kapitolu Knihy mrtvých. Překlad náhodou získal profesor orientalistiky Rudolf Dvořák a ten ho doporučil ke studiu egyptštiny u profesora Adolfa Ermana v Berlíně. Lexa se tam kromě staroegyptského písma začal zabývat problematikou egyptského náboženství. Po roce studií v Berlíně studoval Lexa několik měsíců démotštinu ve Štrasburku u profesora Wilhelma Spiegelberga. Rozhodl se vydat vlastní mluvnici démotštiny. Po návratu do Prahy v roce 1909 opět učil na gymnáziu, ale zároveň připravoval svou habilitační práci z egyptologie. Svou práci s názvem O poměru ducha, duše a těla u Egypťanů Staré říše zveřejnil po skončení první světové války. Po vzniku Československa byl na Karlově univerzitě zájem o orientalistiku a Lexa zde mohl od roku 1919 bezplatně přednášet egyptologii. V roce 1927 získal placené místo řádného profesora. ...