Alois Zlatník
Základy ekologie

1973 | Státní zemědělské nakladatelství

První česká práce z ekologie jako jednotného oboru podává přehled o zákonitostech v živé i neživé přírodě a je určena především těm, kdo mají chránit a zlepšovat tolik ohrožené životní prostředí. Objasňuje mj., co je vživých systémech společné a co rozdílné, ukazuje princip vývoje a princip zachování každého druhu auto…reprodukcí, vysvětluje podstatu fylogenetického vývoje, jeho všeobecnou tendenci a vytyčuje hlavní úkoly ekologie ve prospěchčlověka. První česká práce z ekologie jako jednotného oboru podává přehled o zákonitostech v živé i neživé přírodě a je určena především těm, kdo mají chránit a zlepšovat tolik ohrožené životní prostředí. Obja…sňuje mj., co je vživých systémech společné a co rozdílné, ukazuje princip vývoje a princip zachování každého druhu autoreprodukcí, vysvětluje podstatu fylogenetického vývoje, jeho všeobecnou tendenci a vytyčuje hlavní úkoly ekologie ve prospěchčlověka.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	281
Jazyk:	česky
Edice:	Lesnictví, myslivost a vodní hospodářství
Vydání:	[1. vyd.]
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	26. 11. 2024 11:16
Číslo položky:	1068948

O autorovi

Alois Zlatník

Alois Zlatník byl český profesor lesnické botaniky a fytocenologie, dendrologie, fytopatologie, anatomie rostlin, vědec, lesník a ochránce přírody. Stal se zakladatelem a propagátorem geobiocenologie. Již jako mladý v sobě objevil touhu po zkoumání přírody s potřebou jí chránit a už na gymnáziu snil o tom, že bude přírodovědcem. Jeho kroky vedly na Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy, krátce také studoval i ve Švýcarsku a Francii. Během dvacátých let odešel do Brna a v roce 1928 se stal asistentem na Lesnické fakultě Vysoké školy zemědělské a svůj obzor si rozšířil o lesní inženýrství. V roce 1941 přebral po Augustu Bayerovi vedení dendrologického ústavu. Po válce byl jmenován profesorem a v letech 1949–1950 byl děkanem lesnického odboru a jeho vědecké rady. Vedl také katedru lesnické botaniky a fytocenologie. V letech 1956–1971 byl ředitelem Vědecké laboratoře geobiocenologie a typologie, kterou sám založil. Byl též místopředsedou Botanické společnosti při Československé akademii věd. Ochraně přírody se Zlatník věnoval i mimo akademickou půdu, byl totiž členem Svazu na ochranu přírody a domoviny na Moravě a ve Slezsku. Od roku 1942 byl posledním předsedou svazu, začátkem 50. let jej totiž komunisté zrušili. Stejný osud zažil o čtvrt století později, kdy jako politicky nespolehlivou organizaci zlikvidovali komunisté TIS – svaz pro ochranu přírody a krajiny, jehož byl Zlatník posledním úřadujícím místopředsedou. Je pohřben na Ústředním hřbitově v Brně. Základy geobiocenologie začal profesor Zlatník budovat už ve dvacátých letech. Tehdy poprvé zavítal do pralesovitých lesů Podkarpatské Rusi, které navštěvoval až do okupace. Během protektorátu mapoval území Moravy a Slezska, po válce se vrátil do karpatských lesů alespoň na Slovensko. Díky dalším výzkumům piloval svoji lesnickou typologii, která umožňuje stanovit i v člověkem pozměněných lesích původní dřevinnou skladbu. Jeho typolo...

Více od autora