Knihy
Příroda a biologie
Myslivost a lesnictví
Eduard Průša
Přirozené lesy České republiky

Eduard Průša
Přirozené lesy České republiky

1990 | Státní zemědělské nakladatelství

Kapitoly: Z historie našich lesů, Co nejvíce poškozuje naše lesy, Typologie lesů, Přírodní podmínky, Ochrana přírody, Biologická hodnota lesa-styčné zájmy lesního hospodářství a ochrany přírody, "Laboratoře v přírodě", Přírodní lesní oblasti-Krušné hory, Karlovarská vrchovina, České středohoří, Západočeská pahorkatina,… Brdská vrchovina, Křivoklátská pahorkatina, Český kras-Karlštejnsko, Rakovnicko-Kladenská pahorkatina, Středočeská pahorkatina, Český les, Předhoří Šumavy a Novohradských hor, Šumava, Novohradské hory, Jihočeské pánve, Českomoravská vrchovina, Polabí, Severočeské pískovcové obvody, Jizerské hory a Ještěd, Krkonoše, Podkrkonoší, Sudetské mezihoří, Orlické hory, Předhoří Orlických hor, Hrubý Jeseník, Předhoří Hrubého Jeseníku, Nízký Jeseník, Drahanská vrchovina, Českomoravské mezihoří, Předhoří Českomoravské vrchoviny, Moravské úvaly, Pavlovské vrchy, Středomoravské Karpaty, Kelečská pahorkatina, Bílé Karpaty a Vizovické vrchy, Podbeskydská pahorkatina, Beskydy.
První vydání. Cena knihy v čase vydání: 65.- Kčs. Kapitoly: Z historie našich lesů, Co nejvíce poškozuje naše lesy, Typologie lesů, Přírodní podmínky, Ochrana přírody, Biologická hodnota lesa-styčné zájmy lesního hospodářství a ochrany přírody, "Labo…ratoře v přírodě", Přírodní lesní oblasti-Krušné hory, Karlovarská vrchovina, České středohoří, Západočeská pahorkatina, Brdská vrchovina, Křivoklátská pahorkatina, Český kras-Karlštejnsko, Rakovnicko-Kladenská pahorkatina, Středočeská pahorkatina, Český les, Předhoří Šumavy a Novohradských hor, Šumava, Novohradské hory, Jihočeské pánve, Českomoravská vrchovina, Polabí, Severočeské pískovcové obvody, Jizerské hory a Ještěd, Krkonoše, Podkrkonoší, Sudetské mezihoří, Orlické hory, Předhoří Orlických hor, Hrubý Jeseník, Předhoří Hrubého Jeseníku, Nízký Jeseník, Drahanská vrchovina, Českomoravské mezihoří, Předhoří Českomoravské vrchoviny, Moravské úvaly, Pavlovské vrchy, Středomoravské Karpaty, Kelečská pahorkatina, Bílé Karpaty a Vizovické vrchy, Podbeskydská pahorkatina, Beskydy.
První vydání. Cena knihy v čase vydání: 65.- Kčs.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	349 Kč
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	289 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	246
Jazyk:	česky
ISBN10:	8020900950
ISBN:	9788020900951
Edice:	Lesnictví, myslivost a vodní hospodářství
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	10. 5. 2025 10:15
Číslo položky:	1231000

O autorovi

Eduard Průša

Mládí a vzdělání Eduard Průša se narodil 27. července 1921 jako syn rolníka ve vesničce Pálčice na severozápadním okraji Českomoravské vysočiny. Po ukončení obecné školy absolvoval klasické gymnázium v Praze. Ač se chystal studovat medicínu, zavření vysokých škol v roce 1939 mu znemožnilo stát se lékařem. V nouzi nejvyšší mu pomohl přítel lesník František Ziedler, který ho přijal jako výpomocného hajného na polesí Jizbice, kde se později stal lesním praktikantem. Tímto přímo osudovým krokem se zcela změnily životní plány mladého Eduarda Průši. Věrný své přímé a neústupné povaze začal po krátké době brát lesařinu velmi vážně jako své životní poslání. K myšlenkám na medicínu se již nevrátil. Po válce Eduard Průša vystudoval Lesnickou fakultu ČVUT v Praze. V roce 1949 nastoupil do pražské pobočky taxační kanceláře Státních lesů, z níž postupně vznikl Lesprojekt . Zde zastával různé funkce – taxátor, vedoucí zařizovací sekce, specialista lesnické typologie. V roce 1962 přešel na ústředí Lesprojektu do Brandýsa nad Labem, kde se stal hlavním inženýrem na úseku fytocenologie. Tvůrce lesnické typologie Jestliže v mládí bylo jeho největším odborným snem stát se lesním taxátorem, což považoval za vrchol lesnické profese, tak ve zralém věku jej zcela uchvátila lesnická typologie. Proto se výhradně soustředil na detailní poznání růstových složek lesního prostředí a jejich vzájemné souvislosti. Tyto nové zkušenosti mu umožňovaly stále hlouběji porozumět životu lesa. Aplikaci poznatků lesnické typologie do provozu lesního hospodářství pak věnoval prakticky veškerý svůj i soukromý čas a snažil se o prosazení hospodářských směrnic diferencovaných podle vlastností růstového prostředí, které byly vyjádřeny typologickými jednotkami – skupinami lesních typů, hospodářskými soubory lesních typů. Jeho myšlenka diferenciace hospodářských způsobů na typologickém podkladě, jejíž obhajobě zasvětil celý život, kvalitativním skokem posunula naše chápání l...

Více od autora