Knihy
Příroda a biologie
Zahrada a pěstování
Karel Kohout
Zakládání a udržování ovocných sadů

Karel Kohout
Zakládání a udržování ovocných sadů

1959 | Nakladatelství Československé akademie věd

Na úvod o ekologii ovocných plodin navazují kapitoly o rajonizaci, biologických nárocích jednotlivých druhů, zásadách jejich volby k pěstování, výživě a hnojivech, sponu, řezu, přeroubování, zpracování půdyvovocnýchsadech,potřebném nářadí a náčiní, výhledových plánech, agrotechnice bobulovin, ochraně plodin, rentabilit…ě aj. Na úvod o ekologii ovocných plodin navazují kapitoly o rajonizaci, biologických nárocích jednotlivých druhů, zásadách jejich volby k pěstování, výživě a hnojivech, sponu, řezu, přeroubování, zpracován…í půdyvovocnýchsadech,potřebném nářadí a náčiní, výhledových plánech, agrotechnice bobulovin, ochraně plodin, rentabilitě aj.

Stav

Dobrý

ořízka s flíčky, bez obálky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, ořízka s flíčky
Vazba:	pevná
Počet stran:	470
Jazyk:	česky
Edice:	9. svazek ed. 9. svazek ed. Ovocnická edice
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	3. 6. 2025 10:28
Číslo položky:	1256513

O autorovi

Karel Kohout

Karel Ignác Augustin Kohout, také Carolus Ignatius Augustinus Cohaut, nebo Karl Kohaut byl rakouský loutnista, houslista, hudební skladatel a státní úředník českého původu. Byl pokřtěn ve vídeňském svatoštěpánském dómu jako syn Jacoba Carla Kohauta (hudebníka z Prahy a dvorního hudebníka Františka Karla Schwarzenberga a jeho manželky Elizabeth, rozené Filade z Olomouce. Hudební vzdělání získal zřejmě u svého otce. Kromě houslí si překvapivě zvolil za svůj druhý hlavní nástroj loutnu. Překvapivě proto, že její obliba právě v době měla již klesající tendenci. Z existenčních důvodů byl od roku 1758 koncipientem a od roku 1778 tajemníkem Císařské dvorní a státní kanceláře. Nicméně si získal značnou oblibu budoucího císaře Josefa II., který jej bral s sebou na své zahraniční cesty. Na oslavu Josefova zvolení císařem Svaté říše římské ve Frankfurtu nad Mohanem v roce 1764 zkomponoval dvě slavnostní kantáty a obdržel za ně od císaře zlaté hodinky. V roce 1766 byl císařem dokonce pasován na rytíře. Na pravidelných nedělních akademiích pořádaných u barona Gottfried van Swieten poznal hudbu Palestriny a Johanna Sebastiana Bacha. Zde se také seznámil s Josephem Haydnem a Wolfgangem Amadeem Mozartem a společně s nimi i koncertoval. V této době byl považován za nejlepšího vídeňského loutnistu. Jako skladatel zkomponoval velké množství skladeb pro loutnu v nejrůznějších kombinacích, od sólové loutny, přes komorní soubory až po koncerty s orchestrem. Karel Kohout bývá často zaměňován se skladatelem Josefem Kohoutem. Ve starší literatuře se uvádí, že byl Josefovým mladším bratrem. Podle posledních prací nebyl mezi nimi žádný příbuzenský vztah.

Více od autora