Knihy
Biografie, memoáry a korespondence
Václav Wagner
Zahrada po ní zůstala, aneb, Konec střední Evro...

Václav Wagner: Zahrada po ní zůstala, aneb, Konec střední Evropy

Václav Wagner, Sidonie Nádherná z Borutína
Zahrada po ní zůstala, aneb, Konec střední Evropy : Sidonie Nádherná: dopisy Václavu Wagnerovi 1942-1949 v souvislostech válečné a poválečné historie kraje

2023 | Nakladatelství Academia

Dopisy Václavu Wagnerovi 1942–1949 v souvislostech válečné a poválečné historie kraje

Baronka Sidonie Nádherná patří k výrazným osobnostem evropského kulturního života první poloviny 20. století. Dlouholetá korespondence ji spojovala s básníkem Rainerem Mariou Rilkem, čtvrtstoletí intenzivního citového vztahu s…e spisovatelem Karlem Krausem, láska k přírodě a dějinám umění s Annou Masarykovou… Objevem posledních let je její korespondence s českým historikem umění a památkářem Václavem Wagnerem . Dopisy nejsou jen dokladem jejich přátelství, ale zároveň působivě dokumentují poslední tragickou etapu života Sidonie Nádherné. Za druhé světové války nacistická okupační správa její zámek a statek ve Vrchotových Janovicích vyvlastnila v souvislosti s plánovaným budováním cvičiště Waffen SS „Böhmen“ a obec byla vystěhována. Po osvobození byl zámek obsazen Rudou armádou a posléze armádou československou. Důsledkem byla devastace zámeckých interiérů i zámeckého parku. Wagner, pracovník Státního památkového úřadu, se po celou dobu snažil baronce pomáhat při ochraně jejího památkového dědictví. Po jeho zatčení v roce 1949 Sidonie Nádherná emigrovala do Anglie, kde potom podlehla smrtelné chorobě.

Edice dopisů i dalších dokumentů je pečlivě okomentována a doprovázejí ji studie věnované oběma protagonistům korespondence.

K vydání připravili Friedrich Pfäfflin a Alena Wagnerová. Dopisy Václavu Wagnerovi 1942–1949 v souvislostech válečné a poválečné historie kraje

Baronka Sidonie Nádherná patří k výrazným osobnostem evropského kulturního života první poloviny 20. stole…tí. Dlouholetá korespondence ji spojovala s básníkem Rainerem Mariou Rilkem, čtvrtstoletí intenzivního citového vztahu se spisovatelem Karlem Krausem, láska k přírodě a dějinám umění s Annou Masarykovou… Objevem posledních let je její korespondence s českým historikem umění a památkářem Václavem Wagnerem . Dopisy nejsou jen dokladem jejich přátelství, ale zároveň působivě dokumentují poslední tragickou etapu života Sidonie Nádherné. Za druhé světové války nacistická okupační správa její zámek a statek ve Vrchotových Janovicích vyvlastnila v souvislosti s plánovaným budováním cvičiště Waffen SS „Böhmen“ a obec byla vystěhována. Po osvobození byl zámek obsazen Rudou armádou a posléze armádou československou. Důsledkem byla devastace zámeckých interiérů i zámeckého parku. Wagner, pracovník Státního památkového úřadu, se po celou dobu snažil baronce pomáhat při ochraně jejího památkového dědictví. Po jeho zatčení v roce 1949 Sidonie Nádherná emigrovala do Anglie, kde potom podlehla smrtelné chorobě.

Edice dopisů i dalších dokumentů je pečlivě okomentována a doprovázejí ji studie věnované oběma protagonistům korespondence.

K vydání připravili Friedrich Pfäfflin a Alena Wagnerová.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Velmi dobrý

lehké oděrky

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý, lehké oděrky
Vazba:	pevná
Počet stran:	344 , 24 nečíslovaných obrazových příloh
Jazyk:	česky
ISBN10:	8020033408
ISBN:	9788020033406
Editor:	Alena Wagnerová, Friedrich Pfäfflin
Překladatel:	Petr Dvořáček
Edice:	131. svazek ed. 131. svazek ed. Paměť
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	18. 12. 2024 12:38
Číslo položky:	1089421

O autorech

Václav Wagner

Václav Wagner byl historik umění, klasický archeolog a památkář. Narodil se jako jediný potomek v rodině c. a k. finančního komisaře v Rumunsku. Po otcově smrti roku 1898 bydlel s matkou v rodném městě rodičů Pacově, kde absolvoval základní školu. Po absolutoriu klasického gymnasia v Táboře se roku 1912 s matkou Zdenkou Wagnerovou, rozenou Fišerovou odstěhoval do Prahy na Královské Vinohrady. Po matčině smrti bydlel na Malé Straně ve Vlašské ulici č.2. Václav Wagner v letech 1912-1917 studoval dějiny umění a klasickou archeologii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy a ukončil studium rigorózní zkouškou. V letech 1917-1919 byl kurátorem Waldesova muzea na Královských Vinohradech. Po roční praxi v Archeologickém ústavu UK nastoupil jako praktikant do Státního památkového úřadu v Praze a setrval zde až do roku 1949. Za druhé světové války a potom v letech 1945-49 tento ústav řídil. Během války zachránil množství nacisty zabavených památek tak, že je nechal zakopat na pražském ostrově Maniny, drobné artefakty uchovával doma a po válce některé předal do Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. V letech 1921-1939 a 1945-1949 byl lektorem památkové péče v Ústavu pro dějiny umění FF UK v Praze. Od roku 1926 spolupracoval s Archeologickou komisí při České akademii věd a umění v Praze. Byl aktivním členem Klubu Za starou Prahu, členem UB a předsedou jejího výtvarného odboru. Byl členem Kruhu pro pěstování dějin umění. V době války úředně nutně musel spolupracovat s protektorátním přednostou památkové péče Kristianem Turnwaldem a prof. Karlem Friedrichem Kühnem, který vedl soupis a evakuaci památek. Na druhé straně se přátelsky stýkal s lidmi nacismem postiženými, například s baronkou Sidonií Nádhernou, nebo s malířem Jaroslavem Dědinou, po válce také s francouzským a americkým velvyslancem v Praze. V roce 1948 byl v konkuren...

Více od autora