Knihy
Beletrie
Historické romány
Alois Jirásek
Zahořanský hon ; Učitelský ; V Pekle ; Mudrcové...

Alois Jirásek
Zahořanský hon ; Učitelský ; V Pekle ; Mudrcové

1953 | Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění

Souboř čtyř jiráskových povídek a novel:
Zahořanský hon
Za deštivého počasí se v zájezdní restauraci setkávají rozšafný myslivec i hornista Svída, svobodomyslný malíř Rys a ušlápnutý kantor-hudebník Vojna. Svída i Vojna jsou bez místa a jdou na vandr hledat dobré zaměstnání. Rys je na tom lépe – jde od jednoho zá…meckého pána ke druhému, jeho malířské služby jsou ceněny.
Při veselém rozmlouvání zaregistrují, že ve druhé místnosti sedí nádherná slečna se starým, jistě nóbl pánem. Rysovi okamžitě padne do oka, a tak požádá Vojnu, aby narychlo složil nějakou skladbu, kterou pak Vojna se Svídou zahrají pod okny neznámé mladé dívky. Dívka se sice v okně mihne, ale je odehnána svým obstarožným průvodcem…
Ráno se starý pán snaží dozvědět, kdo byli ti hudebníci a kdo to vše zorganizoval. Svída a Vojna zjišťují, že se jedná o vrchního na zámku v Zahořanech. Tomu se hudba tuze líbila, a protože chystá na podzim velký hon pro mladého hraběte, potřebuje dobrého myslivce i kantora-hudebníka. Nabídne tedy Vojnovi a Svídovi službu, kterou oba přijímají. Rysa však vrchní nechce ani vidět.
Všichni tedy – kromě Rysa – odjíždějí kočárem na zámek v Zahořanech. Nesmělý Vojna, který celou cestu sedí s mladou neteří vrchního v kočáře, se do mladé dívky zamiluje…

Učitelský
K Jiráskovi docházel starý učitel a kdysi regenschori František kopecký, jenž mu vypravoval, jak kdysi žil učitel na venkově. A Jirásek, jenž měl taková vypravování rád, je uměl využít a nasbíral si hojný materiál o životě zejména mladých, teprve se domáhajících místa učitelských pomocníků v těchto starých dobách.

V pekle
Novela z rokokového vojenského života.

Mudrcové
V této krátké skice, podobně jako V pekle, Jirásek vypravuje o "bramborové" vojně, zde však nijak usměvavě, leč naopak až tragicky vážně. Bojují zde dva králové, kteří si dali říkat, že jsou "filosofy"; pruský Fridrich II. a rakouský Josef II. Dva vojáci, oba Češi, ale jeden z Čech a druhý z pruského Kladska a proto i z nepřátelských sobě armádách, dají se tu také do filosofování, o tom, jak je nesmyslné to jejich bojování, když si přece nic neudělali. Souboř čtyř jiráskových povídek a novel:
Zahořanský hon
Za deštivého počasí se v zájezdní restauraci setkávají rozšafný myslivec i hornista Svída, svobodomyslný malíř Rys a ušlápnutý kantor-hude…bník Vojna. Svída i Vojna jsou bez místa a jdou na vandr hledat dobré zaměstnání. Rys je na tom lépe – jde od jednoho zámeckého pána ke druhému, jeho malířské služby jsou ceněny.
Při veselém rozmlouvání zaregistrují, že ve druhé místnosti sedí nádherná slečna se starým, jistě nóbl pánem. Rysovi okamžitě padne do oka, a tak požádá Vojnu, aby narychlo složil nějakou skladbu, kterou pak Vojna se Svídou zahrají pod okny neznámé mladé dívky. Dívka se sice v okně mihne, ale je odehnána svým obstarožným průvodcem…
Ráno se starý pán snaží dozvědět, kdo byli ti hudebníci a kdo to vše zorganizoval. Svída a Vojna zjišťují, že se jedná o vrchního na zámku v Zahořanech. Tomu se hudba tuze líbila, a protože chystá na podzim velký hon pro mladého hraběte, potřebuje dobrého myslivce i kantora-hudebníka. Nabídne tedy Vojnovi a Svídovi službu, kterou oba přijímají. Rysa však vrchní nechce ani vidět.
Všichni tedy – kromě Rysa – odjíždějí kočárem na zámek v Zahořanech. Nesmělý Vojna, který celou cestu sedí s mladou neteří vrchního v kočáře, se do mladé dívky zamiluje…

Učitelský
K Jiráskovi docházel starý učitel a kdysi regenschori František kopecký, jenž mu vypravoval, jak kdysi žil učitel na venkově. A Jirásek, jenž měl taková vypravování rád, je uměl využít a nasbíral si hojný materiál o životě zejména mladých, teprve se domáhajících místa učitelských pomocníků v těchto starých dobách.

V pekle
Novela z rokokového vojenského života.

Mudrcové
V této krátké skice, podobně jako V pekle, Jirásek vypravuje o "bramborové" vojně, zde však nijak usměvavě, leč naopak až tragicky vážně. Bojují zde dva králové, kteří si dali říkat, že jsou "filosofy"; pruský Fridrich II. a rakouský Josef II. Dva vojáci, oba Češi, ale jeden z Čech a druhý z pruského Kladska a proto i z nepřátelských sobě armádách, dají se tu také do filosofování, o tom, jak je nesmyslné to jejich bojování, když si přece nic neudělali.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~49 Kč~~ 45 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~49 Kč~~ 39 Kč
Stav Dobrý lehké oděrky, zašlá obálka	KOMPLET Skladem pro e-shop	599 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	250
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Mikoláš Aleš
Edice:	18. svazek ed. 18. svazek ed. Aloise Jiráska odkaz národu, Odkaz národu Aloise Jiráska
Vydání:	2. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	8. 8. 2024 9:44
Číslo položky:	935277

O autorovi

Alois Jirásek

Alois Jirásek byl český prozaik, dramatik a politik, autor řady historických románů a představitel realismu. Celý život pracoval jako učitel dějepisu na gymnáziu, nejprve v Litomyšli a poté v Praze. Přátelil se s mnoha vynikajícími osobnostmi českého národa – například s M. Alšem, J. V. Sládkem, K. V. Raisem, J. S. Macharem či Z. Nejedlým. Navštěvoval umělecký kroužek v Kavárně Union na Národní třídě čp. 524/I, kde se scházeli Mikoláš Aleš, Josef Václav Myslbek, František Ženíšek, Antonín Wiehl a další. Působil jako redaktor časopisu Zvon. Byl zastáncem samostatnosti českého a slovenského národa a jako jeden z prvních podepsal Manifest českých spisovatelů. Alois Jirásek se narodil ve východočeském Hronově u Náchoda. Pocházel ze starého selského rodu. Jeho otcem byl Josef Jirásek , původně tkadlec a poté pekař, matkou Vincencie Jirásková, rozená Prouzová . Před Aloisem Jiráskem se jeho rodičům narodily děti: Helena, Josef, Emílie; po něm Rudolf, Žofie, Božena, Adolf a Antonín. Navštěvoval německé benediktinské gymnázium v Broumově , české gymnázium v Hradci Králové a na pražské univerzitě vystudoval historii . Čtrnáct let žil v Litomyšli a působil tam jako gymnaziální profesor českého jazyka, dějepisu a zeměpisu. Právě o životě studentů v Litomyšli pojednává jeho novela Filosofská historie. Publikovat začal již v době svých pražských studií, v Litomyšli vznikají jeho první významné práce . Dne 12. 8. 1879 se Jirásek oženil s Marií Podhajskou , dcerou zámožného soukromníka. Měli 8 dětí, sedm dcer a jednoho syna. Roku 1888 Jirásek přesídlil do Prahy. Dva první byty v Praze mu příliš nevyhovovaly a teprve za pět let získal prostorný byt v Resslově ulici č. 1, na nároží dnešního Jiráskova náměstí, kde je osazena jeho pamětní deska. V tomto bytě pak žil od roku 1903 až do své ...

Více od autora